Co by vás v příštím roce potěšilo?

Ze zkušenosti vím, že posílat hercům otázky přes mail, znamená malé procento odpovědí. Tak jsem se rozhodla pro drsnější způsob. Odpoledne, po zkoušce Soudných sester (herci jsou fakt odpočati) a před koncertem Los Trumberos, jsem jak lítice běhala po chodbách a vtrhávala do šaten nebo do maskérny.
Překvapení bylo velké a procento odpovědí bylo také velké. Potkala jsem i muzikanty z Los Trumberos a dokonce režiséra Martina Vokouna. Odpověď nikdo neodmítl.

A moje otázka: Co by vás v příštím roce potěšilo?

Jiří Vojta
Já si přeji politický mír.

Martin Vokoun
Pro sebe a své blízké bych si přál zdraví, to je nejdůležitější. A pro nás pro všechny, pohodu a klid . Bez toho nemůžeme pracovat a být spokojení.

Zdeněk Dočekal
Aby ten nový rok byl lepší, než bude.

Milan Schejbal
Aby chodilo do divadla čím dál více lidí.

Helena Karochová
Mě by potěšilo, kdyby se něco změnilo v naší vládě, aby byli lidé spokojení.

Kateřina Fixová
Jenom zdraví. Aby mě nic nebolelo.

Eliška Nejedlá
Mě by potěšilo, kdybychom měli hezkou divadelní sezonu, v které bychom byli všichni rádi a spokojení.

Anna Fixová
Osobně by mě asi nejvíc udělalo radost, kdybych měla dost peněz a času na cestování. A jestli můžu, ještě bych chtěla touto cestou poděkovat Honzovi z Rynečku za přání. Moc mě potěšilo.

Michal Kuboušek
Konec vlády demagogů.

Lukáš Typlt
Konec vlády prezidenta a premiéra. A osobně by mě potěšila nějaká hezká role.

Vladimír Senič
Aby se dělaly hry, které se budou líbit a budou mít velkou reprízovost.

Martin Dusbaba
Chtěl bych, aby šel Babiš sedět.

Petr Bednář
Já bych chtěl, aby nebylo hůř, než letos.

Šimon Knápek
Chtěl bych celosvětový mír. Taky by bylo dobré, aby se česká politická scéna trochu vyklidila. A všem ostatním kolegům a režisérům hodně zdárných inscenací.

Petr Beleš
Aby nikdo nebyl smutný.

Robert Tyleček
Měli bychom být všichni zdraví. To ostatní už přijde samo.

Petr Florián
Přál bych si nového prezidenta a premiéra.

V našem národu je síla, ale bohužel se neumíme dohodnout. Já bych si proto přála abychom alespoň trochu byli jako „Svatoplukovy pruty“. Zatím jsem to zažila pouze na podzim 1989 a při vítězství našich hokejistů v Naganu.