Divadlo patřilo dětem

Akce Divadlo patří dětem je za námi a divadelníci mohou vydechnout. Je to mnohaměsíční práce, která s blížícím se termínem přináší více nervozity i práce. Už v pátek se musely nafouknout tisíce balonků na výzdobu. Je sice zajištěn kompresor, ale po pevném vázání balonků provázky, zůstávají skoro všem na rukou puchýře. Na balonky chodí děvčata z kanceláří i z dílen. Zhruba týden před akcí se každodenně sleduje předpověď počasí. Ještě v pondělí to vůbec nevypadalo dobře, žádné velké teploty, ale hlavně skoro celodenní déšť. Naštěstí se koncem týdne meteorologové umoudřili a počasí vyšlo úplně skvěle.

V neděli 20. května v devět hodin se s dětmi přivítali klauni Bublina, Brumla, Bambula i Brepta. Ti se už, za dobu konání této akce, stali jejími maskoty. Akci zahajoval pan ředitel a divadelní skřítek Šmíra. Šmíra provázel celým dnem a byl prý oboupohlavní. Ale vzhledem k culíku a mašli Ivanky Krmíčkové, to byla pro mě spíš skřítčice.

V úvodu jsem zmínila tisíce balonků, které tvořily výzdobu. Ale další stovky jich rozdávali klauni. Ostatně balonky k nim patří, stejně jako červený nos. Sice se objevily i slzy, když nějaké ulétly, ale klauni jich měli opravdovou zásobu. Skoro se divím, že pod jejich množstvím nemávali nožičkama nad zemí…

Toho, co mělo kola, bylo opravdu hodně.

Samozřejmě nechyběla vojenská technika. Jak historická, tak současná z jinecké posádky.

Asi před dvěma roky, si jeden chlapeček postěžoval: „Vy tady nemáte žádnej tjaktol„. Takže loni už traktor byl. A letos? Nejen traktory, ale i další zemědělská technika. A dokonce před kulturákem zaparkoval kombajn!

A nemuseli jste jezdit jenom na tom, co má kola…

To, co bez čeho se žádný dětský den neobejde jsou skákadla, trampolíny, skluzavky a kolotoče.

Nejen kluky, ale i tatínky zaujaly zbraně a střelba z čehokoliv.

Kromě divadelních klaunů, nikdy nechybí i klaun Hugo, který celý den dělal z balonků zvířátka, kytky a vůbec všechno možné. I Šmíra si to vyzkoušel. U pódia předvedl Hugo kouzla a veliké bubliny.

Bubliny lítaly i kolem dlouhonožky. Ten na svých dřevěných nohách vydržel obdivuhodně téměř celý den. Klaun Bublina se také pokoušel o průsvitné létající korálky. Co také jiného má dělat, když se jmenuje Bublina, že jo? Ale tak velké jako Hugo, je opravdu neměl.

Labutě ve vzduchu, labutě na vodě. A na vodě ještě plovoucí koule…

Záchranářský pes musí mít disciplínu a umět řadu dovedností. I slaňovat. Zaslechla jsem hlasy, že je to týrání zvířat. Ale psi byli naprosto v pohodě. Jsou na to cvičeni.

A když mohou slaňovat psi, co by nemohly děti!

Možností vyzkoušet si své dovednosti a zasoutěžit si, bylo opravdu hodně.

Dravci vypadali nebezpečně, ale děti si je mohly klidně pohladit nebo posadit na ruku. Samozřejmě na speciální rukavici. I Bublina si to vyzkoušel.

Malování na obličej je u dětí oblíbené. Všimněte si, kdo maloval. A pak, že umí dávat jenom botičky. I obličej vám zmalují!

Unikátním zážitkem byl výkon kaskadéra na motorce. A co teprve, když si na svou motorku vezme dítě!

Promítání v kině a divadelní pohádky vítaly nejen děti, ale i rodiče. Je fajn si alespoň na chvíli sednout. Před filmem Zpívej se klauni pokusili nejdříve rozezpívat návštěvníky. A povedlo se. Holka modrooká – zpívali všichni.

Na malé scéně se dvakrát hrála pohádka O třech námořnících.

A pohádka Slůně aneb proč mají sloni dlouhé choboty se na velké scéně hrála dokonce třikrát. A klauni si samozřejmě hráli na slony ještě před pohádkou. A děti ke hře určitě přemlouvat nemuseli.

V estrádním sále bylo show mažoretek. Ale zatančili si i děti, klauni, dokonce i Šmíra.

Na venkovním pódiu hráli Bosáci. A rozproudili rodiče i děti. A tak se tančilo a tančilo…

A to je konec. Všechno je už uklizeno, kostýmy se po vyprání suší…

Tak zase za rok…