Stará Blažková

Dovolená je už fuč

Jako každý rok jsem na konci prázdnin obeslala herecký soubor a šéfy s prosbou, aby mi napsali, jak trávili prázdniny. A tady jsou ti, kteří se s námi chtěli o své zážitky podělit.

Milan Schejbal
Dovolená? Ležím na pláži na Rhodosu a připravuji se na svou další premiéru.

Eliška Dohnalová
Letošní léto jsem si opravdu užila! Byla jsem u moře a to dokonce ne jednou, ale hned dvakrát. Což bylo trochu nečekané, ale moc příjemné překvapení. Takže jsem si do sytosti užila koupání v teplém moři, odpočinku na vyhřátých plážích, výletů do okolí, jídla (hlavně zmrzliny), pití i projížděk na skútru. Mezi tím jsem ještě stihla wellness víkend v krásném areálu resortu Equitana, kde jsem se zase po delší době projela na mých milovaných koních (kupodivu jsem to nezapomněla). No a zbytek prázdnin jsem trávila střídavě na naší chatě na Slapech a střídavě malováním a úpravami našeho bytu. Prostě krásné prázdniny!

Anna Fixová
Letošní prázdniny byly opět pestré. V červenci jsem ještě odehrála na Vyšehradě pár představení Poprasku na laguně, které uvádí pražské Studio Dva. K největším letošním zážitkům ale patří to, že jsem jela poprvé na vodu!!! Přála jsem si to už tolik let a splnilo se mi to až po třicítce. A ještě s takovou partou! (Poznáváš je?) Doufám a pevně věřím, že byla založena tradice. Letos byla Sázava, příští rok snad Ohře!
Po vodě jsem odjela do Brightonu na kurz angličtiny. Fotku jsem nazvala větou z jedné hry Járy Cimrmana – Učí se dobře, to nemohu říct.
No a na konci léta jsme vyjely na tři dny do Osla, s Lenkou Zahradnickou, která u nás momentálně zkouší Daisy ve Velkém Gatsbym.
A mezi tím chalupa, divadelní festival Jiráskův Hronov, Šumava… Nebylo toho málo. Teď už zpátky v zápřahu práce.

Petr Bednář
Milá Fany, letos jsem po dlouhé době cestoval. Navštívil jsem Londýn a splnil si svůj dětský sen, svést se v double decker bus, podívat se k domu Sherlocka Holmese a projet se po Temži. Vše jsem si splnil, i když proti mým dětským snům jsem byl trošku rozčarován. Co se týká autobusů, měl jsem najednou pocit, že hlavní ulice jsou jimi plné, takže za půl dne kouzlo přestalo fungovat. U domu Holmese jsem naopak zjistil, že slavný detektiv má i své muzeum, a že i ve večerní době je Baker Street hojně navštěvována cizinci z celého světa. Jeho socha u nedaleké stanice metra byla dle mých představ. Přivezl jsem si typickou čepici a již se těším až v ní v zimě budu chodit. Temže má opravdu daleko do idylického vypravování Jerome Klapka Jerome, ze Tří mužů ve člunu, ale s tím se nedá nic dělat. Pak jsem ještě navštívil Rhodos, bohužel jsem byl na straně, kde se díky vlnám skoro nedá koupat, ale svěží vítr po celý den byl velmi příjemný, a tak Řecko splnilo mé očekávání. Zvláštním povyražením bylo denní krmení místních toulavých koček. U rozbořené zídky jsme jim zařídili kočičí bar a stačilo písknout a dámy a pánové nastoupili. Pracovně jsme tomu říkali Řecký kočičí večer. Takže krása.

Jiří Vojta
O prázdninách jsem trávil skoro veškerý čas se svou ženou a jejím zvětšujícím se bříškem. Společně jsme si v deseti lidech velmi užili cestování po Holandských vodních plochách s pohodlnou patnáctimetrovou motorovou lodí, kterou jsme měli na týden jen ve svých rukách.
Pak jsme se ještě zastavili na pár dní u mého bratra v Bruselu.
Jako nastávající otec se potřebuji připravovat i na odreagovávací aktivity, jako jsou motokáry, nebo golf.
Poslední dva týdny prázdnin byly zasvěceny natáčení krátkého filmu s názvem O otci, kde jsem se mohl profesně setkat s Antonínem Procházkou a Alenou Mihulovou.

Tak, to jsou všichni, co mi napsali. A teď jsem na řadě já. Ne, že bych vás chtěla nudit svým letním nicneděláním. Spíš se chci s vámi podělit o další postřehy.
A hned zůstanu u Jirky Vojty. Na začátku prázdnin jsem byla opravdu jen na skok na Šumavě. S kamarádkou jsme se jen tak couraly po procházkách (pokud možno, žádné velké kopce). Když jsme se jednou blížily k nějakému penzionu, kamarádka zavelela, že tady se určitě musíme zastavit. Dělají tu prý úplně nejlepší lívance s borůvkami. No a jak se řeknou lívance, jsem okamžitě pro. A měla pravdu, byly opravdu skvělé. Tak jsme tak seděly v poklidu na terase, pily kávu, baštily ty lívance a já jsem se rozhlížela. Samozřejmě hlavně po přírodě, ale pak mi padl pohled na vchodové dveře do penzionu, kde byla cedulka s takovými těmi nutnými údaji, jako je provozovatel a IČO a podobně. Jen jsem ukázala prstem na dveře a kamarádka okamžitě vyskočila a šla cedulku fotit. Vzápětí vyšla paní, co nás obsluhovala, a proč prý to fotí … Určitě nás považovala za nějakou kontrolu. Tak jsem jí všechno vysvětlila. No, skončilo to tak, že paní s námi seděla u stolu a vyprávěla o penzionu. Dost jsme se nasmály.
Mimochodem Jirko, i když Tě paní nezná, mám Tě moc pozdravovat. Prý si budou hlídat, až někde v okolí bude příbramské divadlo hrát, že se na Tebe se synem musí zajít podívat. A jakou to všechno má souvislost? Myslím, že fotky to vysvětlí!

Tak jdeme dál. Každoročně mi Hanka Kratochvílová posílá ze své dovolené vtipné esemeskové hlášky. A dost často připojí i fotku. I letos jsem dostávala pravidelné hlášky a fotodokumentaci. Hanka volí dost podivné lokality k dovolené. Její odpovědi na otázku, kde byla na dovolené, budou dost zvláštní. Nemusím nic moc popisovat – fotky budou stačit. „Takže Hanko, už máš po prdeli, tak zpátky ke strojům!“ 

A jiné postřehy už nemám…

Mobilní menu