Irská hra, irský autor, irské prostředí – přijďte do divadla

Autor Brian Friel nás ve své slavné hře Tanec na konci léta zavádí do malé vesnice chudého kraje Donegalu na konci léta roku 1936. Střetává se zde svérázný irský temperament, jehož součástí jsou pohanské zvyky s křesťanskými mýty.
To se odráží i v životě pěti svobodných sester, které žijí na samotě v malém domku. Nejstarší z nich se snaží mít otěže ve svých rukou a nějakým způsobem jejich život kormidlovat. Pracuje jako učitelka v nejbližším městečku a proto také sestrám zprostředkovává kontakt s okolním světem.
Ostatní sestry s civilizací do styku nepřijdou. Zabývají se péčí o domácnost nebo pletením rukavic. I když ženy žijí společně ve svém domku a spojuje je silné pouto soudržnosti, jsou svým naturelem velmi odlišné. Jejich společný život postupně rozkládají vlastní nesplněné tužby i vlivy okolního světa.

Na scéně se postupně objevují i další postavy. Po dlouhých letech se z Afriky vrací jejich bratr, misionář Jack, a sebou si přiváží zvyky a mravy, jichž už není schopen se zbavit. Občas do domku, dojíždí vášnivý tanečník a fantasta Gerry. Popovídá o svých plánech a zase zmizí. Gerry je zároveň otcem nemanželského syna, kterého má s nejmladší sestrou. Ten je, svým vzpomínáním na dětství, zároveň vypravěčem celého příběhu. Na jevišti neuvidíte dítě, ale dospělého herce (Lukáše Typlta).

Zatím však vesnice žije tradičními svátky, tancem a hudbou… Je čas sklizně, irské svátky Lughnasy, na kopcích hoří obětní ohně a doma se z rádia linou tóny taneční hudby… Tanec, který je příznačně obsažen už v názvu hry, prostupuje celým příběhem – ať už jako konkrétní fyzický projev, výraz souznění a komunikace, nebo jako symbol svobody a životadárné síly.

Režisér Petr Hruška říká: „Hra je z života chudého, ale o to emotivněji prožitého. Postavy jsou plné energie, kterou bohužel nemají kde uvolnit. Významnou složkou je tanec, mystika rituálů i toho místa samotného.“

Autor hry Brian Friel se nechal inspirovat zážitky ze svého dětství. Mnohé z děje opravdu sám prožil. Hra nám dává vzácnou možnost pocítit magickou vůni minulosti. Minulosti, kterou si člověk v sobě nese po celý život.

V Tanci na konci léta uvidíte: Lukáše Typlta, Helenu Lapčíkovou, Annu Fixovou, Elišku Nejedlou, Ivanu Krmíčkovou, Moniku Timkovou, Vladimíra Seniče a Jiřího Vojtu.

Premiéra 6. a 7. června.

A ještě dodatek. Jak to tak bývá, když už se něco stane, tak to stane v nejméně vhodnou dobu. Na dnešní generálku se Ivanka Krmíčková přibelhala. Způsobit si výron kotníku před premčou, tomu se říká pech! Ivanko, bude se přesouvat premiéra, nebo to odehraješ?  „Odehraju a budu se snažit, aby to nebylo příliš znát.“ V Tanci na konci léta se samozřejmě hodně tančí. Takže dáš i tanec? „I tanec. Alespoň něco na ten způsob.“
Takže všichni Zlomte vaz! A Ivanko ty úplně nejvíc. Budu na Tebe myslet. Myslím, že i všichni diváci, kteří si přečtou tuhle zprávu.