Stará Blažková

Krásný život jsem žil a krásný život žiju

Pepa Fousek přijel do Déčka. A byl to nářez. Klub praskal ve švech tak, že pár diváků sedělo i na jevišti. Bohužel na další desítky se nedostalo.

Ani jsem se tomu velkému zájmu nedivila. Josef Fousek nás opravdu bavil. Písničky, básničky, historky… Prosmáli jsme se celým večerem.

Sám přiznával, že v takto „velkém“ prostředí hraje podruhé. A diváci jsou tak blízko, že má trému… Trému možná, ale humor určitě. Jakmile se Anna Čiperová objevila v uličce s foťákem, vykřikl: „Ha! Bulvár!“  A začal pózovat. Obdivovala jsem, jak mrštně vstal ze židle a zrovna tak na ní vylezl. Čiperka jenom podotkla: „Fotím pro naši Blažkovou. A to je bulvár!“ Asi neměla mluvit vůbec, protože u druhé fotky si zapomněla zapnout blesk…

Po koncertu se podepisovalo a podepisovalo… i o CD byl velký zájem. Nedalo mi to, abych se Čiperky nezeptala, proč zvou Pepu Fouska do malého Déčka a ne do divadla, když je takový zájem? „D-klub má neopakovatelnou atmosféru, právě díky malému prostoru. Téměř po každém koncertu mi to diváci potvrzují. Byla jsem moc ráda, že pan Fousek moji nabídku přijal. Vím, že se hodně zájemců na vystoupení nedostalo. Ale divadlo to napraví. Ještě v letošním roce by se měl Josef Fousek do Příbrami vrátit, tentokrát na malou scénu.“

P. S. Rozhovor s Pepou Fouskem jsem dělala v roce 2015. Tehdy si koupil moji „placku“, kterou si hned připnul na svetr. A to si ji koupil dřív, než jsem do Déčka přišla. Prý se mu líbila. Teď mi před koncertem prozradil: „Tu vaši placku pořád nosím na klopě kabátu. Všichni se mě ptají, co to je, tak říkám, že jsem to já, když jsem byl mladej…“

Mobilní menu