Podivné pracovní metody Anny Čiperové

Když jsem se vracela ze zkoušky na malé scéně, řekla jsem si, že zaskočím za děvčaty do obchodního oddělení. Byly vysloveně dobře naladěný… „Fany, pojď se podívat, my Ti něco ukážeme.“ Zvědavě jsem přikročila k počítači a nad fotkama se rozesmála. „Holky, ty fotky mi musíte poslat.“  „No, my nevíme… Aby nebyl průšvih…“  Fotky mi poslaly a jestli bude průšvih, to se teprve uvidí.

Bylo, nebylo…  Je březen 2015. O zástupkyni ředitele Anně Čiperové je známo, že je pořádná hulička. Ona sama alibisticky tvrdí, že je to její jediná negativní vlastnost.  Tou dobou měla na vyřizování spoustu materiálu. A tak, jako vždy šla diktovat sekretářce Veronice. Po nějaké době to nevydržela a šla si na chodbu zakouřit. A zase se vrátila zpátky a zase si šla zakouřit… Až jí to přestalo bavit a zaujala posed mezi dveřmi do sekretariátu a chodbou. No, posed…

Bylo, nebylo… Je březen 2016. Když vyšla Helena z obchodního oddělení, hned se vrátila pro mobil. To se musí zdokumentovat. Čiperka v klidu diktovala. Když se jak pilní mravenci, vyhrnuly z kanceláře holky z obchodního. V obrovské rychlosti a naprostém tichu se před ní objevil stolek. A na stolečku kytka a u kytky svíčka a u svíčky kafe a u kávy zákusek. Čiperka chvilku vyjeveně zírala, povytáhla obočí a v klidu pokračovala v diktování.

No když už kouří a má u toho zapálenou svíčku, tak ještě, že si sedla na to správné místo. Kdyby bylo třeba, stačí sáhnout na stěnu…