Rok 2012 – V Příbrami se udělovala cena Thálie, ale nebyla od Herecké asociace

V Cyklu historie divadla jsme se už dostali do roku 2012. Překapuje mě, jak si při svém věku pamatuji téměř detailně každou akci, o které Tereza Pruchová z příbramského archivu píše. 

V tomto roce se odehrála jedna premiéra lepší než druhá. Třeba takový Cizinec a skvělý Vojta Záveský v roli psychicky nemocného Ellarda. V inscenaci Dáma s kaméliemi překvapila Sabina Laurinová. Většina diváků ji měla zařazenou do jiného šuplíku, než jsou velké dramatické role.  A ocenili ji i odborníci. Za mimořádný jevištní výkon v roli Markéty Gautierové  byla zařazena do  širší nominace na cenu Thálie. Ale to trochu předbíhám…
V inscenaci Bez roucha jsem zavzpomínala na Petru Duspivovou, která v příbramském divadle odehrála řadu rolí. Asi největším zážitkem byl pro mě Dům Bernardy Alby. Drama vdovy Bernardy a jejích pěti dcer byla inscenace, při které jsem ani nedýchala.
Pohádek divadlo příliš nedělalo a proto Tři zlaté vlasy děda Vševěda, bylo naprosto úžasným zpestřením. Chodili na ni i dospělí diváci bez dětí.

V tomto roce se odehrála pětistá repríza Hrdého Budžese a novými členy souboru se stal Roman Štabrňák a Petr Florián.

Daleko více se dozvíte v novém pokračování Cyklu z historie divadla.