Stará Blažková

Vánoce, Vánoce přicházejí…

V příbramském divadle se každoročně připravují na Vánoce. A je to opravdu paráda. Letos přišlo 1570 návštěvníků, což je o 200 více než vloni. Ale myslím si, že tento počet je už na hranici. Více lidí, to už by pohodový advent moc nepřipomínalo. Navíc většina přijde dopoledne. A přitom odpoledne lidí ubývá, přestože se stále hrají pohádky a dárků je pořád hromada.

Děti si zkouší vyrobit svícny z jablíček, vánoční ozdoby, nebo si nazdobí perníčky. A opravdu je to baví. Těm malým pomáhají rodiče.

Tato činnost má pro děti velkou motivaci. Za každý výrobek dostanou do kartičky jedno razítko. A pouhá čtyři razítka stačí, aby se děti mohly rozběhnout k jednomu ze dvou stromů, které jsou obsypány dárky. Každé dítě si může vybrat dárek podle svého. Což je mnohdy dilema. A já se nedivím. Dámy, představme si, že před nás někdo položí 100 šatů, jedny hezčí než druhé a řekne: jedny si vyberte!

Červeně ozdobený stromek byl ve foyer a modrý před galerií. Přebrat dárky a vzít ten správný, je opravdu těžké. Ale děti byly skvělé. To někteří rodiče, k tomu přistupovali jinak: „Tohle si neber! Vrať to tam! Tamhle si vem to velké auto!“ „Ale já ho nechci. Já chci plyšáka!“ Nekecej a vezmi si to auto!“ Někteří rodiče (a nebylo jich úplně málo) mi skoro tu sváteční náladu zkazili. A co teprve svým dětem.

K Vánocům patří i pohádky. Káťa a Škubánek zaplnili velkou scénu.

Na Malé scéně byla „Pekelná nuda“. Šmoulové a Emoji zaplnili kino tak, že diváci seděli i na zemi.

V přednáškovém sále se odehrával „Vánoční příběh trochu jinak“. A když se zrovna nehrálo, tak se objevili klauni, kteří dělali z balonků úplně všechno.

Dětem se moc líbila (a ředitelovi evidentně taky). Sněhová královna a její sněhové vločky. U vloček si děti vymalovaly ozdobičku a na zadní stranu napsaly, co by si přály od Ježíška a pak ji pověsily na stromeček. No, nevím, jestli si Ježíšek všechna přání přečetl. Snad jo.

To je jak z pohádky, viďte? Tak ještě v „sladké“ vánoční atmosféře přitvrdíme. Do divadla slétli andělé! A taky se objevil moc fajn sněhulák.

Ve foyer hrála kapela jednu vánoční pecku za druhou. A když hudba, tak i tanec… U anděla se taneční umění předpokládá, ale u sněhuláka? Vzhledem k omezenosti pohybu to byl odvážlivec.

A taky se nakupovalo na jarmarku…

A výstava betlémů… (Čiperka do výstavy nepatří.)

Lidi z divadla mám moc ráda. Jsou totiž nesmírně šikovní a pilní. Napekli 1200 perníčků, ušili všechny ty krásné kostýmy, namalovali nebeskou bránu u andělů i poetickou zasněženou krajinu na pódiu za výstavou betlémů a ještě…  a ještě…V kostýmech byli také zaměstnanci divadla a členové jejich rodin. Brigádníků bylo opravdu pár. A na samotném průběhu se podíleli téměř všichni od uklízečky až po vedení. Smekám!!!!
A ještě repo:

Mobilní menu