rok 1976 – divadlo má novou ředitelku

Rok 1976 přinesl jednu velkou změnu. Od září vystřídala Stanislava Vyskočila na ředitelském postu Květa Houdlová.[1] Květa Houdlová studovala herectví soukromě v Brně. Svou divadelní kariéru začala v Hanáckém divadle v Přerově. Jejím posledním hereckým působištěm bylo divadlo E. F. Buriana v Praze. Od roku 1976 se věnovala více manažerské činnosti. V letech 1976-1980 byla ředitelkou příbramského divadla. V roce 1980 přešla na ředitelské místo do Východočeského divadla v Pardubicích, kde působila až do svého odchodu do penze v roce 1987. Jejím manželem byl režisér a scénárista Antonín Kachlík.

V průběhu roku se na příbramském jevišti odehrálo několik premiér a mezi nimi i dvě československé. Ke konci ledna uvedlo divadlo svou první premiéru nového roku. 29. ledna se divákům představila komedie Carla Goldoniho Loď do Smyrny. Pro potřeby současného divadla upravila text hry překladatelka Eva Bezděková. Komedii doplnily písně textaře Pavla Vrby s hudbou Petra Růžičky. Příběh benátského šlechtice Lascy, vášnivého divadelního nadšence, režíroval Emil Kadeřávek. Výpravu vytvořil Emil Halmi. Hráli Libuše Jiskrová, Jarmila Kolářová, Elena Strupková, Ladislav Brothánek, Václav Hladík, Mnislav Hofmann, Luděk Nešleha, Petr Patera a Michal Štrich.[2]

V březnu se konala československá premiéra hry Pěna od autora Sergeje Michalkova, která pranýřovala úplatkářství. Ústřední postavou hry byl vysoce postavený úředník, který vystudoval vysokou školu a stal se dokonce kandidátem věd. Své postavení si začal udržovat díky své schopnosti vše zařídit a zorganizovat. Zajistil si odborníka z kanceláře spolehlivých vědeckých služeb, která je schopná za odměnu zhotovit i doktorskou vědeckou práci. Na oslavě své obhajoby se náhodou dozví, že jeho zeť předal novinám reportáž, ve které se chystá odhalit spolek podvodníků, který si říká kancelář spolehlivých vědeckých služeb.[3] Divákům se představili Jiří Hasil, Miroslav Krejča, Antonín Stockinger, Luděk Nešleha, Jiří Žák nebo Eva Vojtová.[4]


Moliérova komedie Tartuffe je stálicí divadelních jevišť. Na příbramském jevišti měla premiéru 17. března. Do titulní role byl obsazen Rudolf Leitner. V dalších rolích mohli diváci vidět Libuši Jiskrovou, Jarmilu Kolářovou, Lídu Marečkovou, Elenu Strukovou, Ladislava Brothánka, Václava Hladíka, Emila Kavana, Petra Pateru, Michala Štricha a Jana Vágnera.[5]

Na počest XV. sjezdu KSČ nastudovalo příbramské divadlo hru slovenského dramatika Osvalda Zahradníka Sólo pro bicí (hodiny). Komedie se zabývala lidmi, jejichž život se pomalu chýlí ke konci, ale touha žít je stále silná. Proti nim postavil autor dvojici mladých lidí, kteří se po světě teprve rozhlíží. Premiéra se konala 21. dubna a při té příležitosti byla slavnostně otevřena výstava politické karikatury Otakara Šembery.[6]

U příležitosti 55. výročí založení KSČ nastudovalo divadlo dramatizaci sociálního románu Gézy Včeličky Kavárna na hlavní třídě. Hlavní postavou hry je číšník Kučera, který si projde vývojovou proměnou. Slavnostní premiéra se konala 7. května.[7]

Kdo by neznal slavnou komedii G. B. Shawa Pygmalion. Příběh profesora Higginse a květinářky Lízy patří k nejznámějším dílům. Ještě před prázdninami se 23. června konala jeho premiéra. Do hlavních rolí byli obsazeni Libuše Jiskrová a Petr Patera.[8] Pygmalion mohli diváci poprvé vidět už v roce 1962.

Do nové sezony vstoupilo divadlo československou premiérou komedie Maribel a podivná rodina. Její autor Miguel Mihura byl dlouholetým přítelem a spolupracovníkem Charlieho Chaplina. Režie se ujal Emil Kadeřávek. 14. října, v den premiéry, byla ve foyeru divadla zahájena výstava soch a plastik absolventa Akademie výtvarných umění v Praze Josefa Václava Schwarze.[9]

Ve dnech 10. – 26. května se konal už osmý ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka. Pořadatelem festivalu bylo opět Okresní kulturní středisko a pořádal se na počest 31. výročí osvobození Československa sovětskou armádou.[10] Mezi pozvanými byl kromě jiných i Symfonický orchestr Leningradské státní filharmonie, Slovenská filharmonie, sólisté opery Národního divadla nebo McGill Chamber Orchestra z Kanady.[11]

Vedle hudebního festivalu Antonína Dvořáka běžel v Příbrami už několik let koncertní cyklus. Pro rok 1976 si pořadatelé pozvali přední komorní soubory a sólisty. V říjnu zahájil cyklus soubor Ars rediviva s uměleckým vedoucím M. Munclingrem, který uvedl flétnová kvarteta starých mistrů. Na prosinec byl naplánován večer operetních melodií O. Nedbala, F. Lehára a dalších v podání sólistů Národního divadla. Pro mládež byly v rámci akce Kultura mládeži pořádány koncerty předních umělců se zasvěceným slovním doprovodem.[12]

V lednu 1976 obdržela Libuše Jiskrová čestné uznání ministra kultury za záslužnou uměleckou a kulturně-politickou činnost a dramaturgyně Jana Paterová čestné uznání ministra kultury za záslužnou kulturně-politickou činnost.[13] Na počest XV. sjezdu KSČ připravily herečky Libuše Jiskrová, Alena Konopíková, Jarmila Kolářová a Eva Vojtová literárně dramatické pásmo z poezie a prózy českých a slovenských spisovatelů s názvem Symfonie šestá pětiletka.[14] Herci příbramského divadla se zúčastnili II. festivalu divadelního mládí, který se konal v Českých Budějovicích s pásmem Lidem přinášet. Autorem byl herec Jan Vágner. Dále účinkovali Alena Konopíková, Lída Marečková, Eva Strupková a Michal Štrich.[15]

Během roku 1975 se v divadle vytvořily tři kolektivy soutěžící o titul BSP – umělecký, v provozu a v administrativě. V rámci soutěže byla uspořádána oslava MDŽ. Zúčastnilo se jí 600 žen z celého okresu. Součástí programu oslav bylo vystoupení Posádkové hudby, recitace herců Michala Štricha, Aleny Konopíkové a Emila Kavana a divadelní představení hry Květy Třebnické Jolanka. O přestávce si návštěvnice mohly prohlédnout výstavu obrazů akademického malíře Geislera.[16]

[1] Nové Příbramsko, roč. 25, č. 37, 17. září 1976, s. 3.
[2] Příbramský zpravodaj, leden 1976, s. 14.
[3] Příbramský zpravodaj, únor 1976, s. 6.
[4] Nové Příbramsko, roč. 25, č. 11, 19. březen 1976, s. 3.
[5] Příbramský zpravodaj, březen 1976, s. 14.
[6] Nové Příbramsko, roč. 25, č. 15, 18. duben 1976, s. 3.
[7] Nové Příbramsko, roč. 25, č. 18, 7. květen 1976, s. 3.
[8] Příbramský zpravodaj, červen 1976, s. 15.
[9] Nové Příbramsko, roč. 25, č. 40, 8. říjen 1976, s. 3.
[10] Nové Příbramsko, roč. 25, č. 17, 30. duben 1976, s. 3.
[11] Nové Příbramsko, roč. 25, č. 17, 30. dubna 1976, s. 3.
[12] Nové Příbramsko, roč. 25, č. 39, 1. říjen 1976, s. 3.
[13] Příbramský zpravodaj, únor 1976, s. 6.
[14] Příbramský zpravodaj, březen 1976, s. 14.; Příbramský zpravodaj květen 1976, s. 14.
[15] Příbramský zpravodaj, květen 1976, s. 14.
[16] Nové Příbramsko, roč. 25, č. 13, 2. duben 1976, s. 3.

O historii divadla se toho napsalo poměrně dost

Ale, co si budeme povídat, ne vždy byly historické údaje naprosto přesné. Proto jsme se rozhodli to napravit. A kam jinam se obrátit, než na opravdové odborníky. Tak vznikla úzká spolupráce se Státním okresním archivem Příbram. V této rubrice vás budeme průběžně informovat o tom, co se událo v divadle, o zajímavých premiérách, apod. A samozřejmě v časové chronologii. Je před námi dlouhá cesta – 57 let.

Všechny články z rubriky
Mobilní menu