Rok 1979 – Divadlo slaví 20 let

První premiérou roku se stala hra příbramského rodáka dr. Vojtěcha Trapla Kreón, thébský král (Ananké). Konala se 4. ledna a mezi hosty byl i člen předsednictva ÚV KSČ a předseda Federálního shromáždění Alois Indra a tajemnice KV KSČ Ludmila Fialová. Po představení besedovali hosté s funkcionáři okresu a s herci divadla.[1] 16. března uvedlo příbramské divadlo československou premiéru amerického dramatu Neila Simona Vězeň na druhé Avenue. V inscenaci o narušených příbuzenských vztazích se v hlavní roli manželského páru představili Rudolf Fleischer a Eva Trunečková. Drama režíroval Jiří Svoboda.[2]

 

Po prázdninách zahájilo divadlo svou činnost premiérou slovenské hry Jána Kákoše Dům pro nejmladšího syna v režii Emila Kadeřávka. Dům pro nejmladšího syna odpremiéroval 6. září a stal se i součástí Přehlídky současné slovenské dramatické tvorby. O čtrnáct dní později se konala další československá premiéra. 20. září se na jevišti poprvé objevila hra gruzínského autora Čingize Ajtmatova Jasmínek můj v červeném šátečku. Představení spojující básnické vyjádření s realitou podmínek řidičů nákladních aut režíroval Jiří Svoboda. Divákům se na jevišti představili i tři noví členové hereckého souboru Hana Štrudlová, Stanislav Machálek a Vladimír Mrva. Slavnostního večera se zúčastnila delegace krajských i okresních stranických orgánů a hosté ze sovětského vyslanectví.[3]

V roce 1979 oslavil Kulturní dům 20. výročí svého otevření a divadlo 20. výročí svého vzniku. Pracovníci Okresního kulturního střediska připravili na 7. listopad slavnostní koncert. Krajské divadlo v Příbrami se k oslavám připojilo 15. listopadu premiérou hry Josefa Kajetána Tyla Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři. V režii Jiřího Svobody a výpravě Jarmily Křížkové se na jevišti objevila většina hereckého souboru. Výběr hry nebyl náhodný. Divadlo tak chtělo vzdát hold hornické tradici města a pokračovat v linii uvádění české klasiky. Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři byl 230. inscenací divadla. O tři dny později se v divadle konalo setkání bývalých i stávajících herců a pracovníků divadla.[4] Za účasti delegace krajských funkcionářů a zástupců patronátních závodů převzala ředitelka Květa Houdlová ocenění za činnost divadla.[5]

V rámci oslav 35. výročí Slovenského národního povstání se v Krajském divadle uskutečnila Přehlídka současné slovenské dramatické tvorby. Ve dnech 24. – 27. září se kromě příbramského souboru přehlídky zúčastnilo Krajské divadlo Kolín s hrou Expres Meridiam, Středočeské loutkové divadlo Kladno s pohádkou O slunečníku, měsíčníku a větrníku, krásné Ulianě a dvou tátošících a Divadlo Jaroslava Průchy Kladno s inscenací Sto hodin zatmění.[6] Profesionální loutkářský soubor přivezl do Příbrami experiment, se kterým slavil úspěch na evropském festivalu v Paříži. S minimálními prostředky se snažil působit na dětskou fantazii. Pro inscenaci použili loutkoherci dřevo, slámu a kůži. Po skončení představení se konala beseda dětských diváků s účinkujícími.[7] Přehlídku uzavřelo příbramské divadlo dramatem Dům pro nejmladšího syna. Dne 26. září se konal seminář pro všechny ochotníky a pracovníky osvětových besed. Člen Svazu českých dramatických umělců Miro Procházka přednášel o současném slovenském divadelnictví.[8] Patronát nad jednotlivými představeními převzaly Rudné Doly Příbram, odbor školství a kultury ONV, Hamiro ad.

V květnu byl zahájen již XI. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka. Konal se v rámci vzpomínkových oslav na Antonína Dvořáka. V roce 1979 uplynulo 75 let od jeho úmrtí. V odpoledních hodinách proběhlo již tradiční zahájení festivalu ve Vysoké. Večer se milovníci hudby sešli v divadle, aby vyslechli koncert Symfonického orchestru Československého rozhlasu Praha s dirigentem Josefem Hrnčířem a sólistou prof. Václavem Snítilem. V průběhu festivalu mohli návštěvníci slyšet Komorní orchestr Josefa Suka, Karlovarský symfonický orchestr, sólisty opery Národního divadla za doprovodu Posádkové hudby Příbram nebo České noneto.[9]

Na přelomu června a července v  rámci probíhajícího Pražského kulturního léta hostoval příbramský soubor v Divadle na Vinohradech s Schillerovým dramatem Úklady a láska. Tato inscenace byla zároveň zařazena do přehlídky Dnů přátelství a kultury ČSSR a NDR. Kromě vinohradského divadla měli Pražané možnost vidět příbramské herce ještě na dalších dvou místech. V Maltézské zahradě uvedli hru Edwarda Albeho s názvem Všechno je v zahradě. Ve Valdštejnské zahradě se konala představení hned tří inscenací: muzikálu na motivy Makarenkova Začínáme žít, parafráze antického tématu Kreón, thébský král od Vojtěcha Trapla a Zeyerova Radúze a Mahuleny.[10]

Ve dnech 1. – 3. června se v prostorách divadla konala národní přehlídka v dětské recitaci, které se zúčastnilo na 250 dětí z celé ČSR ve věku od 7 do 15 let. První den patřil sólovým vystoupením, následovala kategorie souborů. Program byl doplněn odbornými semináři a besedami s redaktory dětských časopisů.[11]

V září se Malá scéna divadla stala dějištěm Loutkářského festivalu souborů Středočeského kraje. Představení pro veřejnost se konala ve dnech 7. – 9. září od 10, 15 a 16 hodin. Festival byl součástí oslav Dne horníků.[12]

V září byl zahájen nový cyklus představení. Divadlo prohloubilo svou spolupráci s Českým svazem žen a připravilo pro ně cyklus her, který začal komedií Mořská panna.[13]


Do Krajského divadla zavítal 22. října Československý rozhlas z Prahy. Pořídil veřejnou nahrávku hudebně zábavného pořadu Hlásíme se z okresu Příbram. Zástupci ONV Příbram, Rudných dolů a Uranových dolů informovali posluchače o historii hornické Příbrami a odpovídali na dotazy redaktorů k rozvoji průmyslu. V programu vystoupila řada herců Národního divadla, Městských divadel Pražských, skupina Planety, Jiří Štědroň, taneční orchestr Československé televize a hudba ZK UD Permoník. Program uváděla Pavlína Filipovská a Otta Gotlieb.[14]

Herecký soubor dostal v roce 1979 nové posily. Z pražské DAMU přišel Michal Roneš, z Divadla bratří Mrštíků v Brně Jaromír Štemberg a z Východočeského divadla v Pardubicích Hana Štrudlová. Z Armádního uměleckého souboru VN přišel Vladimír Mrva a dalšími posilami byli Milan Pěkný a Stanislav Machálek.

[1] SOkA Příbram, fond MěstNV Příbram, Kronika horního města Příbramě 1979, s. 234.
[2] Nové Příbramsko, roč. 28, čís. 15, 13. duben 1979, s. 3.
[3] Nové Příbramsko, roč. 28, čís. 38, 28. září 1979, s. 3.
[4] Nové Příbramsko, roč. 28, čís. 43, 2. listopad 1979, s. 3.
[5] Nové Příbramsko, roč. 28, čís. 46, 23. listopad 1979, s. 1.
[6] Příbramský zpravodaj, září 1979, s. 15.
[7] Nové Příbramsko, roč. 28, čís. 39, 5. říjen 1979, s. 3.
[8] Nové Příbramsko, roč. 28, čís. 34, 31. srpen 1979, s. 3.
[9] Příbramský zpravodaj, duben 1979, s. 10-11.
[10] SOkA Příbram, fond MěstNV Příbram, Příloha městské kroniky 1979 č. 8, Svoboda, ročník LXXXVII, 25. 6. 1979.; Nové Příbramsko, roč. 28, čís. 24, 15. červen 1979, s. 3.
[11] SOkA Příbram, fond MěstNV Příbram, Příloha městské kroniky 1979 č. 8, Svoboda, ročník LXXXVII, 4. 6. 1979.
[12] Příbramský zpravodaj, září 1979, s. 12.
[13] Nové Příbramsko, roč. 28, čís. 40, 12. říjen 1979, s. 3.
[14] SOkA Příbram, fond MěstNV Příbram, Kronika horního města Příbramě 1979, s. 250.

O historii divadla se toho napsalo poměrně dost

Ale, co si budeme povídat, ne vždy byly historické údaje naprosto přesné. Proto jsme se rozhodli to napravit. A kam jinam se obrátit, než na opravdové odborníky. Tak vznikla úzká spolupráce se Státním okresním archivem Příbram. V této rubrice vás budeme průběžně informovat o tom, co se událo v divadle, o zajímavých premiérách, apod. A samozřejmě v časové chronologii. Je před námi dlouhá cesta – 57 let.

Všechny články z rubriky
Mobilní menu