Rok 1997 – režisér, výtvarníci i autor hudby odchází před premiérou

Rok 1997 přinesl jednu novinku. Vznikl Klub přátel divadla. Zájmové sdružení sdružovalo všechny, kteří se zajímali o dění v divadle a zákulisí a o další umělecké obory. Členové se scházeli jednou za měsíc a nepotřebovali žádnou klubovou legitimaci, ani neplatili členské příspěvky. První schůzka nově vzniklého klubu byla naplánována na 22. ledna od 18 hodin ve foyeru divadla.[1] Pro své členy plánoval klub besedy s divadelníky, literární večery a zájezdy na představení hudebních divadel.[2] Dne 13. března byla ve foyeru divadla připravena akce pro členy Klubu přátel divadla s názvem Příbramské divadlo ve vzpomínkách nestorů divadla.[3] Od 18.00 se mohli návštěvníci těšit na vyprávění a zpěv dlouholetého člena příbramského souboru Jiřího Hasila. Výběr hosta nebyl náhodný. Jiří Hasil den předtím oslavil kulaté životní jubileum.[4] Setkání se uskutečnilo přímo na jevišti divadla a kromě Jiřího Hasila si s návštěvníky povídali Jiří Žák, Eva Vojtová a Rudolf Leitner.[5] V dubnu měli členové klubu možnost poznat Divadlo z druhé strany. Byla tak nazvána komentovaná prohlídka divadla, která návštěvníky zavedla do prostor běžně divákovi nepřístupných a přiblížila různé divadelní profese.[6]

Městská rada na svém mimořádném zasedání v lednu projednávala rozpočet města. Pro příbramské divadlo navrhovala dotaci ve výši devíti milionů Kč. Doporučila městskému zastupitelstvu, aby návrh rozpočtu schválilo.[7]

První premiérou roku 1997 se stala téměř detektivní komedie Tři Alberti a slečna Matylda z pera herce a spisovatele Miroslava Horníčka. V režii hostujícího Rudolfa Fleischera se v hlavní roli Matyldy Söderströmové jako host představila herečka Nina Jiránková, známá zejména z Městských divadel pražských. V rolích tří Albertů účinkovali Jiří Žák, Vladimír Mrva a Petr Jeřábek. Roli Kristiny ztvárnila Štěpánka Lisá. Výpravu inscenace vytvořil Vladimír Všetečka. Premiéra se uskutečnila 9. ledna na malé scéně.[8]

 

V únoru se na scéně objevila Veselohra Václava Klimenta Klicpery Ženský boj, popisující válku mezi muži a ženami. Scénu pro inscenaci vytvořil Vladimír Všetečka a kostýmy hostující výtvarnice Marie Wenigová. Režie se ujal Vít Vencl jako host. Na jevišti se divákům představili Eva Vojtová, Rudolf Leitner, Radek Zima, Jiří Hasil, František Kuba ad. Premiéra se konala 27. února.[9]

Duben přinesl novou premiéru. Na jevišti se objevila komedie o třech dějstvích George Feydeau Úplně zbytečné parohy (Nikdy nepodvádím svého manžela). Tuto inscenaci provázely nesnáze. Představení režíroval Miroslav Drábek jako host. Scénu a kostýmy vytvořili hostující výtvarnici Jan Štěpánek a Lucie Loosová. Režisér po neshodách s vedením divadla 18. dubna z inscenace odstoupil. Spolu s ním odstoupili i výtvarníci Jan Štěpánek a Lucie Loosová a autor hudby Tomáš Kořének. Umělecká rada divadla nepřijala jejich úpravy Feydeauovi frašky a nepřijala ani návrh scény, která jí připadala sprostá. Na zkoušce, kterou sledovali ředitel divadla a umělecký šéf, mělo dojít i k hysterickému výstupu jedné z hereček. Poté po ostrém jednání v kanceláři divadla bylo umělcům sděleno, že režii a scénu zajistí divadlo z vlastních zdrojů.[10] K nastalé situaci se vyjádřili rovněž zástupci příbramského divadla. Na scéně měly dominovat znaky ženského pohlaví. Po výtkách k režisérovi a scénografovi bylo vedení divadla požádáno, aby je nechali pracovat a výsledek byl posouzen uměleckou radou a vedením divadla. Po zhlédnutí zkoušky 17. dubna rozhodl ředitel divadla, aby celé umělecké vedení zhlédlo zkoušku v pátek 18. dubna. Shledali, že scéna působí šokujícím a odpuzujícím dojmem a stav inscenace týden před premiérou je neuspokojivý. Režiséru Drábkovi bylo doporučeno, aby přijal spolupráci kmenového režiséra příbramského divadla Hlauča. Návrh nebyl přijat.[11] Ve stanovisku, které se objevilo i v tisku se vedení příbramského divadla vyjadřovalo rovněž k tomu, že náklady na inscenaci byly nadsazené a nebyly konzultovány s pracovníky divadla, např. nákup látek na kostýmy nebyl projednán se švadlenami.[12] I přes všechny nesnáze se 24. dubna konala premiéra komedie Úplně zbytečné parohy (Nikdy nepodvádím svého manžela). Divákům se na jevišti představili Pavel Buchvaldek, Daniek Pick, Jaroslav Pešice, Rudolf Leitner, Ivana Milbachová ad.

 

Ema Destinová je výjimečnou osobností českého hudebního života. Její osudy se rozhodli připomenout členové hereckého souboru příbramského divadla inscenací Commedia finita od autorky Viktorie Hradské. Na jevišti se odehrávaly čtyři monology, které dohromady skládaly obraz hudební ikony. Z výpovědí učitelky zpěvu, komorné nebo uklízečky si diváci mohli sami udělat obrázek. Scénu a kostýmy pro inscenaci vytvořil Vladimír Všetečka. V režii Vladimíra Mrvy se na jevišti vystřídaly Milena Kleinerová, Magdaléna Weigertová, Štěpánka Lisá a Zuzana Diatlová. Premiéra se konala 13. května na velké scéně za přítomnosti autorky.[13]

 

Říjen přinesl na jeviště Shakespearovu komedii Večer tříkrálový aneb Co kdo chce. Bylo to již potřetí, co se slavná komedie vrátila na příbramská divadelní prkna. Scénu a kostýmy pro představení vytvořil Vladimír Všetečka, hudbu složil Petr Růžička. V režii Miroslava Hlauča se v roli Malvolia představil Rudolf Leitner. V roli vévody Orsina pohostinsky vystupoval David Vejražka. Premiéra se konala 16. října.[14]

 

Pro děti byly určeny dvě inscenace. Před prázdninami se konala premiéra pohádky Zory Jirákové a Netty Deborské Dřevěný zámeček. Pohádku režíroval Vladimír Mrva, který ztvárnil rovněž roli Kmotra. V rolích zvířátek vystupovali Rudolf Leitner, Daniel Margolius, Štěpánka Lisá či Petr Jeřábek. Výpravu navrhl Vladimír Všetečka. Premiéra se odehrála 10. června.[15]

 

Dětskému divákovi byla určena také inscenace Ježíškova košilka, která vznikla na základě sbírky veršů křesťansky orientovaného básníka Jana Zahradníčka. V deseti epických skladbičkách odhaloval mladým čtenářům taková tajemství, jako např. proč jsou na světe vši, mateřídouška či slavík. Režie Ježíškovi košilky se opět ujal Vladimír Mrva a výpravu vytvořil Vladimír Všetečka. Hudbu složil Zdeněk Kluka. V představení účinkovali Tereza Kamenická, Vít Buriánek, Daniel Margolius a Daniel Pick. Premiéra se konala 21. listopadu.[16]

Dne 4. května se konalo zahájení XXIX ročníku Hudebního festivalu Antonína Dvořáka v Památníku Antonína Dvořáka na Vysoké. Po vystoupení Souboru Svatohorských trubačů zahájili festival předseda Dvořákovy společnosti pro českou a slovenskou hudbu v Londýně Dr. Graham Melville-Mason a ředitelka Muzea Antonína Dvořáka v Praze PhDr. Markéta Hallová. Návštěvníci si mohli prohlédnout dokumentární výstavu, kterou vytvořila londýnská společnost a vychutnat vystoupení členů Stamicova kvarteta. Mimo sálu příbramského divadla se koncerty konaly i v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Svaté Hoře, kde se uváděl koncert duchovní hudby jako pocta Franzi Schubertovi, nebo v přednáškovém sále Státního okresního archivu Příbram, kde vystoupil violoncellista Kryštof Lecián. Festival byl zakončen 7. června v Národním divadle v Praze Dvořákovou operou Jakobín. Novinkou festivalu se stala mezinárodní klavírní soutěž probíhající ve dnech 15. – 18. května. Porota udělovala Cenu za interpretaci děl Antonína Dvořáka a české hudby a Cenu za interpretaci děl Roberta Schumanna. Do soutěže se přihlásilo 36 uchazečů domácích i zahraničních. 18. května se v divadelním sále uskutečnil galakoncert finalistů soutěže za doprovodu Festivalového symfonického orchestru.[17]

Ve dnech 21. – 26. ledna se příbramské divadlo účastnilo přehlídky, kterou pořádalo Středočeské divadlo Kladno. Uvedlo se dvěma inscenacemi: Hrubínovou pohádkou Kráska a Netvor a fraškou amerického dramatika A. L. Kopita Tatínku, ubohý tatínku, maminka tě pověsila v šatníku a mně je tak smutno. Hlavní ženskou roli v Kopitově frašce vytvořila jako host Radka Fidlerová. Středočeské divadlo Kladno na oplátku vystoupilo v Příbrami s dramatizací románu Viktora Huga Zvoník u Matky Boží.[18] Představitel hlavní role zvoníka Josef Vrána byl za svůj výkon nominován na cenu Thálie za rok 1996.

Divadlo Příbram připravilo na leden až červen předplatné pro skupinu Klubu mladého diváka. Bylo určeno návštěvníkům od 15 do 20 let a zahrnovalo čtyři divadelní představení a jeden koncert zpěváka či skupiny populární hudby.[19] Prvním představením pro Klub mladého diváka se v lednu stal muzikál Limonádový Joe. Představení začínala už v 17 hodin.[20] Kvůli malému zájmu ze strany návštěvníků se nakonec nepodařilo Klub mladého diváka obnovit. Divadlo se proto rozhodlo pro příští školní rok obrátit s výzvou o pomoc na pedagogy škol a požádat je o náměty a připomínky k organizaci představení a programové náplni.[21]

Příbramské divadlo pomáhalo svým hereckým kolegům. Příkladem bylo představení Vítr ve větvích Sasafrasu, se kterým v Příbrami 4. března hostovalo pražské Divadlo v Pasáži. Patřilo k nejmladším pražským divadlům. Jako svou první hru si soubor vybral komedii francouzského dramatika René de Obaldia. Hra měla podtitul komorní western. Na jevišti se divákům představili Jiří Krampol, Ota Jirák, Mojmír Maděrič, Adéla Gondíková a další. Příbramské divadlo vypomáhalo s výrobou dekorace.[22]

Rok 1997 přinesl i smutné události. Dne 5. března zemřel dramaturg příbramského divadla Martin Tůma. S divadlem spolupracoval od roku 1980, nejprve jako lektor a postupem času se stal dramaturgem. Herec Jiří Žák na něj vzpomínal jako na člověka s encyklopedickou pamětí, který divadlu zasvětil celý život. Rozloučení s Martinem Tůmou proběhlo ve Strašnickém krematoriu v Praze. Pro smuteční hosty z Příbrami byl vypraven zvláštní autobus, který odjížděl v 11 hodin od divadla.[23]

 

 

[1] Příbramský deník, roč. VI., čís. 1, 2. leden 1997, s. 9.
[2] Příbramský deník, roč. VI., čís. 16, 20. leden 1997, s. 10.
[3] Příbramský zpravodaj, č. 3 březen 1997, s. 6.
[4] Příbramský zpravodaj, roč. VI., čís. 5, 8. březen 1997, s. 9.
[5] Příbramský deník, roč. VI., čís. 93, s. 11.
[6] Příbramský deník, roč. VI., čís. 89, s. 9.
[7] Příbramský deník, roč. VI, čís. 23, 29. leden 1997, s. 9.
[8] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, torzo divadelního programu k inscenaci Tři Alberti a slečna Matylda.
[9] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci ženský boj.
[10] Příbramský deník, roč. VI., čís. 96, 24. duben 1997, s. 1.
[11] Příbramský deník, roč. VI., čís. 96, 24. duben 1997, s. 13.
[12] Příbramský deník, roč. VI., čís. 98, 26. duben, s. 13.
[13] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci Commedia finita. Též: Příbramský deník, roč. VI., čís. 124, 29. květen 1997, s. 13.
[14] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci Večer tříkrálový aneb Co kdo chce.
[15] https://vis.idu.cz/ProductionDetail.aspx?id=1711&mode=0.
[16] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci Ježíškova košilka.
[17] Příbramský zpravodaj, č. 5 květen 1997, program k XXIX ročníku HFAD. Též: Příbramský zpravodaj, č. 6 červen 1997, program k XXIX ročníku HFAD.
[18] Příbramský deník, roč. VI., čís. 16, 20. leden 1997, s. 10.
[19] Příbramský zpravodaj, č. 2 únor 1997, s. 6.
[20] Příbramský deník, roč. VI., čís. 6, 8. leden 1997, s. 11.
[21] Příbramský deník, roč. VI., čís. 48, 26. únor 1997, s. 9.
[22] Příbramský deník, roč. VI., čís. 53, s. 9.
[23] Příbramský deník, roč. VI., čís. 60, 12. březen 1997, s. 9.

O historii divadla se toho napsalo poměrně dost

Ale, co si budeme povídat, ne vždy byly historické údaje naprosto přesné. Proto jsme se rozhodli to napravit. A kam jinam se obrátit, než na opravdové odborníky. Tak vznikla úzká spolupráce se Státním okresním archivem Příbram. V této rubrice vás budeme průběžně informovat o tom, co se událo v divadle, o zajímavých premiérách, apod. A samozřejmě v časové chronologii. Je před námi dlouhá cesta – 57 let.

Všechny články z rubriky
Přihlášení Mobilní menu