Jak to vidí stará Blažková
Vydání Staré Blažkové do prosince 2015

Co je doma, to se počítá

Robert Tyleček

Dnešní doba je odrazem krize hodnot

S Robertem Tylečkem jsem dělala rozhovor v prosinci 2007. Ale než se zaměříme na to, co se od té doby změnilo, řekněte nějakou Vaši roli v příbramském divadle, která byla taková srdíčková? „Nejraději vzpomínám na Crookse ve hře O myších a lidech. To byla asi pro mě nejvýraznější a nejzajímavější role. Ale měl jsem rád i Ethana z Dohana!, císaře Josefa II. z Amádea. Bylo toho víc.“

Jak to máte se ženami? Když jsme dělali rozhovor, tak jste byl sám. „Velkou část té doby, jsem měl vztah, který trval více než tři roky, a který nedávno skončil.“ Tehdy byla Vaším velkým koníčkem horská turistika. „A pořád zůstává. Každé léto jezdíme s kamarády na Slovensko do hor. To je moje velká radost.“ Máte rád čajovny? „Mám. Nejde ani o ten čaj, spíš o tu atmosféru. Ale přiznávám, že tady v Příbrami, jsem v tom novém Klubu na Zemi ještě nebyl.“ Rád jste hrál na kytaru a na flétnu. „Dělám to pořád. Ale spíš na kytaru. Flétna je trochu upozaděná.“ Jedna velká novinka se za tu dobu stala. Vzniklo Studio herecké tvorby. „ To jsme dali dohromady s kolegou Honzou Novákem, na podzim v roce 2008. Jednak jsme se věnovali přípravě zájemců o studium na DAMU a konzervatoři a jednak jsme vedli semináře pro veřejnost. Tak to fungovalo asi dva roky. V těch seminářích jsme se chtěli posunout dál, ale bylo to těžké, protože zájemci chodili nepravidelně. Takže připravit nějakou malou inscenaci nebo pásmo poezie vlastně nešlo. A navíc v té době se Honza odstěhoval do Prahy. Tím skončily semináře, ale já se i nadále věnuji přípravám studentů na herecké školy.“ Jsou nějaké hmatatelné úspěchy? „Poslední dobou se docela daří. Vloni se ze dvou uchazečů dostal jeden na DAMU. Letos začali přípravu tři, ale pouze jeden to dotáhl do konce, a ten se dostal na konzervatoř. Musím přiznat, že mě ty přípravy velmi baví.“ V příbramském angažmá jste už poměrně dlouho, nemáte zaječí úmysly? „Příbram je pro mě už páté divadlo. Zaječí úmysly jsem míval, když jsem byl mladý. Do třiceti let jsem vystřídal čtyři divadla. Byl jsem takové neklidné povahy, když se mi něco nelíbilo, tak jsem odešel. Jsem rád, že jsem poznal víc divadelních prostředí, mám srovnání. Dnes už zaječí úmysly nemám. Mohu klidně říct, že všude je chleba o dvou kůrkách a zásadní rozdíly opravdu nejsou.“

1. otázka: Vyzkoušel jsem někdy nějakou drogu?
T. Pokud se za drogy považují alkohol a cigarety, tak určitě. Vyzkoušel jsem i marihuanu, ale do žádného transu jsem se nedostal. A tím moje pokusy skončily.

2. otázka: Proč dělám to, co dělám?
T. Protože se mi to zdá být dobrý nápad.

B. Baví Vás to?
T. Dělám herectví už asi 22 let a vztah k němu se stále vyvíjí. A pořád mě to zajímá.

 B. Ale vy jste vystudoval ekonomii. Jste inženýr ekonom. Nelitoval jste někdy, že jste „seběhl“
 T. Kdybych se měl rozhodovat dnes, s tím co vím, možná bych se rozhodl jinak. Ale tenkrát byla jiná doba. I ekonomie byla jiná a já jsem chtěl dělat divadlo. Dnes je ekonomie mnohem zábavnější než divadlo. Je to doslova dobrodružný obor. Ale divadlo mě samozřejmě pořád baví.

 3. otázka: Čtete Starou Blažkovou? Proč?
T. Starou Blažkovou čtu proto, že jsem součástí toho týmu, kterého se to týká. A navíc se tam občas něco dozvím o svých kolezích. Stejně jako oni o mně… (smích)

4. otázka: Jaké jsem měl nejhezčí Vánoce? A proč?
T. Těch Vánoc už bylo hodně …. Nejhezčí Vánoce jsou určitě v dětství. Dítě je prožívá velmi intenzivně. Ale protože je to opravdu dost dávno, tak si na ně už nevzpomínám, ani na žádný extra dárek… Ale docela zajímavé Vánoce byly asi před třemi lety, kdy jsme si s mojí bývalou přítelkyní udělali Vánoce v srpnu. Se stromečkem, cukrovím a dárky.

 5. otázka: Vím na nějakého kolegu žhavý drb?
T. Těch drbů já moc nevím, protože nejsem z Prahy. A většina povídání probíhá v autě cestou do Příbrami.

B. Tak mi trochu pomozte! Vždyť víte, že já jsem na ty drby!
T. Tak já to prásknu na sebe. Ostatně, v úvodu jsem to už řekl. Asi před měsícem jsme se rozešli s mojí přítelkyní.

6. otázka: Kdy jsem naposledy zažil něco poprvé?
T. Něco poprvé!? Tak 2. března mi poprvé bylo pětačtyřicet.

7. otázka: Co mě dokáže opravdu vytočit?
T. Já se snažím mít emoce pod kontrolou a nerad se nechávám vytáčet. Občas mě vytáčí jednání se zástupci různých služeb. Ať už jsou to banky, telefonní operátoři, dodavatelé energií, apod. S těmi neustále bojuji. Účty si opravdu kontroluji a neustále něco nacházím. Takže si vážení dejte pozor, protože oni nás opravdu okrádají. A když si to necháme líbit, tak z nás budou bohatnout dál. A pak mě ještě vytáčí to, když se někdo, místo aby si zametl před vlastním prahem, snaží zametat před prahy jinými.

8. otázka: Chtěl bych absolvovat výlet na Měsíc?
T. Kdybych si mohl vybrat sestavu lidí, se kterými bych to absolvoval, tak proč ne?

 9. otázka: Co Vám v divadle nejvíce vadí?
T. Asi to, že se člověk občas dozvídá některé věci nejdřív z kuloárů a různými oklikami. A pak z toho mohou vzniknout neshody, jejichž základem je často úplná maličkost.

 10. otázka: Jsem lakomý?
T. (smích) Tak to nevím….

B. Tak to vezmeme jinak. Jste spořivý?
T. To určitě jsem. Běžné žití je otázkou příjmů a výdajů. A ty příjmy jsou, jaké jsou a u výdajů je to totéž. Tak nemůžu být jiný než spořivý. Nevím, jestli lakomý, ale spořivý určitě jsem (smích).

11. otázka: Jaké byly moje herecké začátky? Měl jsem trému před prvním vystoupením?
T. Tak ty byly někdy v polovině osmdesátých let. V té době jsem chodil na gymnázium, kde jsme s profesorem češtiny založili divadelní soubor. A tam mě taky divadlo vlastně chytlo. A tréma? Já nemám takovou tu svazující trému. Před vystoupením je samozřejmě takové rozechvění a pocit nejistoty. Ale není to ta svazující tréma, kterou jsem viděl u některých kolegů v jiných angažmá..

12. otázka: Dívám se na televizní seriály? Na které a proč?
T. Na seriály se nedívám, protože televizi asi už dva roky nemám. A nijak mi nechybí. Když jsem jí měl, tak jsem se občas na pár dílů některých seriálů podíval. Ale bylo to spíš z pracovních důvodů.

 13. otázka: Jakou barvu bot mám nejraději?
T. Černou.

14. otázka: Jakým způsobem se učím texty?
T. Texty si hlavně čtu. Zpočátku se je nesnažím učit zpaměti. Myslím si, že není dobře, pokud se to člověk naučí jako básničku. Text by se měl postupně zažít.

15. otázka: V jakém divadle, kromě Příbrami, se mi hraje nejlépe?
T. Kromě Příbrami nejčastěji jezdíme na Žižkov. Tam se mi hraje dobře. Je tam úplně jiné publikum. Je zajímavé, že často reaguje na úplně jiné věci, než diváci v Příbrami.

16. otázka: Řídím auto? Umím parkovat?
T. (smích) Řidičský průkaz jsem si udělal teprve před devíti lety, a od té doby jsem nejezdil, protože auto nemám. A v tom případě bych netvrdil, že parkovat určitě umím.

17. otázka: Líbí se mi moje jméno? Dal bych si jiné?
T. Líbí se mi moje jméno. Rodiče mi ho vybrali a já bych neměnil.

 18. otázka: Co říkáte současné politické situaci?
T. Jééé, to by bylo dlouhý! Tak se pokusím velmi stručně. Současná politická krize je odrazem krize celospolečenské, která vyplývá z krize hodnot. Hledají se další ideály nebo smysl toho, proč na tomto světě vůbec být, a jak tady existovat. Neujal se komunismus a jak vidno, kapitalismus také není to pravé. A teď je doba, kdy se neví, kam by se lidstvo mělo ubírat. Je to o hledání jakési zaštiťující myšlenky. Ale to by se muselo změnit myšlení lidí, jehož základem jsou dnes peníze a všichni vidíme, že to je špatně.

19. otázka: Kolik rolí za svoji kariéru mám na kontě?
T. Tak to opravdu nevím. Jsem u divadla nějakou dvacátou sezónu. Za každou člověk udělá čtyři, pět rolí. Dříve bylo ročně víc premiér. Určitě to bude přes sto.

20. otázka: Držel jsem někdy dietu?
T. Dietu ne, ale zhruba deset let se snažím dbát o určitou životosprávu. Jím minimálně maso. Hodně jím zeleninu a ovoce, večer se nepřejídám. Je to můj životní styl, který si někdy okořením, když z něj vybočím.

Mobilní menu