Jak to vidí stará Blažková
Vydání Staré Blažkové do prosince 2015

Agentura chodba

Červený a černý
Inscenace Červený a černý byla další premiérou příbramského divadla. Během hry sledujeme cestu Juliena Sorela vzhůru mezi lepší společnost, jeho velké ambice dostat se mezi ty, kteří něco znamenají, ale jsme svědkem i jeho velkého pádu. A protože se jedná o velký romantický příběh, nemohou chybět ani jeho dvě osudové ženy.

Dostat velký příběh na jeviště není jednoduché. Jak si s tím poradil režisér Martin Vokoun? „Především jsme hledali  klíč, jak to celé pojmout. Nejde to udělat realisticky, to by znamenalo stovky kulis a přestaveb. Pomohli jsme si fiktivní postavou pana N, který má u sebe dva pobočníky. Pan N je vlastně takové alter ego Juliena Sorela, s kterým mluví.“

Hru podle stejnojmenného Stendhalova románu zdramatizovala Kateřina Fixová a Martin Vokoun. V čem je podle režiséra tento titul divácky atraktivní? „Pro mě jsou zde dvě obecně platná témata. Prvním je téma lásky. Ta bude platná vždy. Teda snad… A druhým silným momentem je pokrytectví. Člověk aby něco dokázal, nebo se někam dostal, nesmí být upřímný a dát vědět co si myslí, co cítí. Musí se přizpůsobovat té společnosti, ve které chce být. V příběhu z 19. století ukazujeme to, co je platné a možná ještě víc, v dnešní době.
Jo, bohužel stále platí: kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti!

 Jednu ze dvou žen Juliena Sorela hraje hostující Barbora Jánová. Samozřejmě jsem se jí musela zeptat, jak se v Příbrami cítí? „Moje začátečnické obavy se naštěstí nenaplnily. Všichni jsou ke mně přátelští a pomáhají mi. Je to dobrý.“

Jiřího Vojtu jsem si v této roli dovedla dobře představit. Viděla jsem ho v Dámě s kaméliemi nebo Gazdině robě. Hra Červený a černý musela být pro Jirku daleko náročnější – vůbec nesleze z jeviště, nemůže se nadechnout a naopak musí zvládnout množství textu. Povedlo se.

Naprostou přirozeností mě zaujala Helena Lapčíková. Její síla citu by mohla svádět k přehrávání. Heleně jsem všechno věřila.

Naprosto atypickou roli měla, ve fiktivní postavě pana N, Katka Fixová. Nepronese ani jediné slovo. O to důležitější jsou výrazové prvky. Na této roli se potvrzuje, že herečka může zaujmout, aniž promluví. A navíc, pokud bych si předem nepřečetla obsazení, tak bych jí nepoznala.

Červený a černý, asi díky tématu nebude trhákem, na který by šel divák pětkrát, ale vynechat tuto inscenaci byste určitě neměli!

Podívejte se na video: Červený a černý


Veřejná generálka až po premiéře? I to se stává!
Inscenace Červený a černý dala všem protagonistům pořádně zabrat. Pár dní před premiérou onemocněla představitelka Markýzy de la Mole Helena Karochová. Vážný zánět ledvin si vyžádal i hospitalizaci v nemocnici. Její roli převzala Anička Fixová. Nejenže je věkově hodně blízká Barboře Jánové, která hrála její dceru, ale na nazkoušení role měla šibeniční termín.
Hodinu před premiérou jsem sebrala veškerou svou drzost a šla za režisérem Martinem Vokounem. A Martin na mě kupodivu působil naprosto klidně. „Věděli jsme, že musíme nějaké řešení najít. A vlastně jediná, kdo měl čas, byla Anička Fixová.“ Kolikrát zkoušela? „V pondělí dostala text a podívala se na zkoušku. Na jevišti zkoušela následující dva dny. Dnes, při premiéře, bude na jevišti potřetí.“ Máte z toho obavy? „Nemám. Anička je profesionálka.“

A co na to Anička? „Záskoky dělám často. Ale tady bylo opravdu extrémně málo času. Nervy jsem měla velké.“

Pan režisér měl pravdu (režisér ji má vždycky), Anička je opravdu profesionálka. Nezasvěcený by nepoznal, že nezkoušela od samého začátku. Navíc tmavá paruka ji přidala i nějaký ten rok, takže vizuální rozdíl mezi matkou a dcerou nebyl tak markantní.

A aby toho nebylo málo, tak Jana Šulcová měla pochroumané koleno.

Z důvodu záskoku se zrušila veřejná generálka. A protože generálková představení mají své předplatitele, odehrála se pro ně tato inscenace až po premiéře 31. března.

Na premiéře jsem byla a všechny vyjmenované okolnosti se na kvalitě hry vůbec nepodepsaly.

Heleně přejeme brzké uzdravení a aby se ke své roli, co nejdříve vrátila.

 

 


Obraz patří do galerie!
No, to je přece jasné, že obrazy patří do galerie. Ale v Galerii Fr. Drtikola bude i ten Obraz divadelní. Vedení příbramského divadla přijalo pozvání ředitelky galerie Hany Ročňákové.

A tak si herci budou moci zahrát hru, v níž obraz hraje podstatnou roli, mezi skutečnými výtvarnými díly. Nenechte si ujít tento unikátní zážitek! Na zámečku hrajeme 29. dubna od 19 hodin.


Velikonoční bazar přispěje Domovu Fauny

Prvotní nápad herečky příbramského divadla Heleny Karochové, udělat dobročinný bazar,si záhy vzal za své celý herecký soubor. Původně to měl být jenom takový pokus, který nakonec vyšel lépe, než kdo očekával. A když se něco povede, proč v tom nepokračovat?  Tak se Velikonoční dobročinný bazar letos uskuteční již potřetí. Své datum má také pořád stejné, a to Velikonoční pondělí, které letos vychází na 21. dubna.

Prodávat se budou věci z osobního vlastnictví herců, a to i těch, co v Divadle A. Dvořáka Příbram hostují. Na bazar pravidelně přispívali Jana Šulcová, Simona Stašová, Sabina Laurinová, Bára Hrzánová, Pavel Nový Dalibor Gondík, Michal Dlouhý, Otakar Brousek ml. a další. Samozřejmě, že sortiment rozšiřují i ostatní zaměstnanci včetně ředitele Petra Bednáře. Za „pár kaček“ se dají v divadelním foyer koupit knížky, scénáře, CD, bižuterie, keramika, obrázky, ale i pár kousků oblečení, atd. Ty „zajímavější“ věci půjdou do dražby.

Takhle to vypadalo v minulých ročnících

O tom, kam půjde výtěžek bazaru, se letos rozhodovalo v internetové anketě. Její účastníci jednoznačně zvolili Domov fauny Hrachov. Tato organizace provozuje nejen psí útulek, ale na lukách se pasou staří nebo týraní koně, kteří zde úctyhodně a spokojeně dožívají svůj život. Měsíční provoz stojí 250 tisíc korun, což rozhodně není malá částka. Velikonoční bazar určitě finanční náklady nevyřeší, ale každá koruna dobrá. Ředitel Petr Bednář se svojí zástupkyní Annou Čiperovou už Hrachov navštívili a celý areál si prohlédli. Od vedoucího Karla Stehlíka se dozvěděli, že vždycky se hodí deky, obojky a hračky pro psy. Ale nesmí být plyšové. Takže pokud byste některé z těchto věcí měli doma, přineste je na bazar.

Ta ruka co hladí kozu, je ředitelova

 
Celá akce rozhodně není jenom o prodeji a nákupu. O Petrovi Floriánovi je známo, že je nejen herec, ale i skvělý tanečník. Pro návštěvníky bazaru si připravil takový improvizovaný taneční kurs, v němž si můžete zkusit základy break dance nebo hip hopu. Ale nemusíte mít obavy z náročnosti, podle Petra to budou jednoduché choreografie. O herečce Deboře je už méně známé, že je i zkušená maskérka. A tak se milé dámy před návštěvou bazaru vůbec neličte, Debora z Vás udělá krasavice.  Prostě jde o příjemně strávené Velikonoční pondělí, které by klidně mohlo nést podtitulek „pojďte s námi pobejt“. A k tomu všemu může dobrý pocit zvýšit i fakt, že se přispělo na dobrou věc. Divadelní foyer se otevírá od 15 hodin a všichni divadelníci doufají, že návštěvníci s nimi pobydou až do 20 hodiny.


Jedeme na Komedy fest
Komedy fest je unikátním pětidenním festivalem humoru. Na dvou scénách západočeské metropole bude inscenován humor v podání našich předních umělců v rámci komedií několika českých divadelních scén, one man show a stand-up vystoupení. Úsměvná atmosféra festivalu uvede pestrý humor z celé České republiky do centra Plzně. Program festivalu je koncipován pro rozsáhlou věkovou skupinu diváků tak, aby obohatil kulturní život nejen v regionu, ale stal se i turisticky zajímavým kulturním cílem diváků z rozlehlého okolí. Cílem pořadatelů festivalu je vytvořit tradiční kulturní událost, kterou bude vyhledávat široká laická i odborná veřejnost.

Komedy Fest bude probíhat ve dnech 7. – 11. května a zahraje si zde Divadlo Radka Brzobohatého, Divadlo Ungelt, Divadlo Kalich a další.

A na Komedy festu si zahraje i příbramské divadlo. A dokonce dvakrát. Hrdý Budžes pobaví diváky 9. května od 20 hodin a Rychlé šípy 11. května ve 14:30 hodin.


Lukáš Typlt četl na gymplu Hrabala
V pátek 28. března si Gymnázium pod Svatou Horou připomnělo 100. výročí narozenin Bohumila Hrabala. Gymnázium sídlí na adrese Balbínova 328 v Příbrami, i toto místo je tak trochu symbolické, Bohumil Hrabal se totiž v Balbínově ulici, ale té brněnské, narodil.

Povídky a novely se četly nonstop od 15 hodin až do třetí hodiny ranní. Celkem se do čtení zapojilo okolo 25 čtenářů a mezi nimi byl příbramský herec Lukáš Typlt. Četl někdy po 16 hodině, tři povídky. Povídka Emánek byla věnována Deboře Štolbové. Je to její oblíbená povídka a Debora se těšila, že ji sama přečte, ale nakonec onemocněla a nemohla se čtení zúčastnit.

A jak se Lukášovi četlo? „Četlo se mi dobře, ale měl jsem trochu trému. Je naprosto super, že se tady takové akce dělají.“


Nový zvukař přebírá štafetu

Tak jsme se rozloučili s naším zvukařem Břéťou Doležalem. Ne, že by se mu v divadle nelíbilo, a ne, že se mu nebude stýskat. Bude! Říkal mi to. Ale jsou nabídky, které se prostě neodmítají. Břéťa odchází zkusit své štěstí do zahraničí.

Milý Břéťo, tak zlom vaz!!!! A děkujeme!!!

Už máme nového zvukaře – Jana Růžičku. Tak jsem si za ním došla s diktafonem. Byl docela překvapenej, ale on si zvykne.

B. Kolik je Vám let a odkud jste?
R. Je mi 38 let, pocházím ze Všeradic, což je za Hostomicemi. Nyní bydlím na Vysoké Peci a
stavím barák v Drahlíně.

B. To máte ten okres docela zmáknutej. Máte se zvučením nějaké zkušenosti?
R. Zkušenosti mám, zvučím už asi deset let. Ale nemám zkušenosti se zvukařinou divadelní.

B. Proč jste šel k divadlu?
R. Ta možnost se mi už několikrát naskytla, ale vždycky jsem to zvažoval, a pak jsem svého rozhodnutí litoval. Takže teď jsem si řekl, že už litovat nebudu a chci to dělat. Je to zajímavá práce.

B. Vy už máte za sebou zkoušení a zvučení celé hry – Červený a černý. Co Vám připadalo nejtěžší?
R. Nejtěžší je soustředit se při zkouškách na veškeré dění. Samotné představení mi připadá jednodušší než zkoušky. Při vlastním představení je vše už dané, kdežto při zkouškách musím vnímat pokyny režiséra, hudebníka, pokyny technice, osvětlovači, hercům. Je to dost náročné.

B. Máte za sebou svou první hru. Nelitujete svého rozhodnutí?
R. Nelituji.

Tak hodně štěstí a ať se Vám v divadle líbí!


Prožitkové malování v divadle
V divadelním foyer máme zajímavou výstavu. Svá díla zde nevystavují malíři, ale naopak lidé, kteří v tomto oboru nemají žádné vzdělání. Jsou to lidé, kteří se rozhodli navštěvovat kurs „Prožitkové malování“, který v DDM vede Jana Hejkrlíková a Radka Lienertová. Musí to být zajímavé protože se zaměřují na malování na základě prožitku z hudby. Je to vlastně takové sebevyjádření za pomoci barev.

Až přijdete do divadla, podívejte se, je to opravdu zajímavé!


Kulturní výměna Příbram-Brno
Na Megafon jsem se opravdu těšila a kluci nezklamali.

Megafon je populární vokální kvartet. Své publikum udivuje a těší pečlivě vybranými rockovými písněmi ve vokálních úpravách, zařadí i gospel nebo barbershop, a k tomu přibývají vlastní písně. Megafon nám v Déčku zazpíval česky, anglicky i německy.

Dan Daňhel                                                                                                            Adam Hromčík

Michal Hromčík                                                                                                       Filip Hromčík

Kluci nás oslovili nejen svými hlasy, ale i výběrem písní, který nikoho nenechal v klidu. Všimla jsem si, že po koncertu za nimi chodili diváci a osobně jim děkovali. A taky jsem si všimla, že mezi diváky bylo nezvykle hodně příbramských muzikantů. Jednou z nich byla i Petra Fabiánová polovina dua Pe & Pe, která Megafon znala. Přesto ji asi překvapilo, když ji kluci pozvali na pódium k mikrofonu. A Petra to i s Megafonem parádně vystřihla.

Musím říct, že velký zážitek z koncertu měl i náš zvukař Vláďa Motyka, kterému kluci z Megafonu veřejně poděkovali za skvělé zvučení a věnovali mu písničku.

Megafon drží v Déčku jedno prvenství – byl kapelou, která k nám přijela zatím z největší dálky, z Brna.

21. března měli v Příbrami kluci z Magafonu premiéru. A 21. března měl Milan Schejbal premiéru v brněnském Národním divadle. Takže taková malá kulturní výměna.


Herci budou číst v Déčku
Členové hereckého souboru přišli s nápadem Scénického čtení v D-klubu. Scénické čtení znamená, že vlastně herci sedí u stolu a přehrávají se pouze některé části hry. První proběhne 16. dubna od 19 hodin. Jedná se o hru A. je někdo jiný. Autoři Andreas Sauter a Bernhard Studlar za ní v roce 2000 dostali Kleistovu cenu pro mladé dramatiky. 

Kdo je vlastně A.? A. je mladá, oblíbená, relativně bezstarostná, šťastně vdaná žena. Ale především: je mrtvá. V blízkosti jejího vozu bylo nalezeno upálené tělo, které bylo lékařem identifikováno za její a na základě daných indicií se patrně jednalo o sebevraždu. Tato hrůzná zpráva přirozeně zasáhla její nejbližší pozůstalé, především manžela Gerda, úspěšného architekta, ovdovělého otce Pherese, nejlepší přítelkyni Ninu, se kterou několik let před sňatkem bydlela, a společného kamaráda Bonga, bujarého majitele baru. Tyto osoby si znovu a znovu pokládají otázku nepochopitelného „Proč?“. Byl to strach z každodennosti, strach z ochabnutí velkých citů či strach nemít jednoho dne již žádné další sny a tužby, které dohnaly A. až k smrti? Během jednotlivých pasáží a zlomků vzpomínek vstupuje do děje sama A., která by snad čtením svých nedokončených, Gerdovi adresovaných dopisů mohla dát konečnou odpověď. Závěrečné rozuzlení je však pro všechny stejně velikým překvapením.

S Aničkou Fixovou, Ivanou Krmíčkovou, Petrem Floriánem, Jirkou Vojtou a Martinem Dusbabou hru zkouší Martin Vokoun.

Scénické čtení plánují herci dvakrát do roka. Střídalo by se s hudebním vystoupením, které si už v Déčku vyzkoušeli.

Dávám velký palec nahoru!!!!!


Modrá je dobrá, ale zelená je lepší


Pokud máte smysl pro legraci a trochu recese, vyražte do D-klubu na Zelený čtvrtek 17. dubna. Ale musíte si nejdřív probrat doma šatník. Pokud totiž přijdete do Déčka a budete mít na sobě oblečené tři věci v zelené barvě, dostanete zadarmo velkého panáka. Samozřejmě Peprmintky. V loni si poprvé Zelený čtvrtek v Déčku vyzkoušeli, a trochu se báli, že nikdo nepřijde. Byla to naprostá bomba! Bylo plno a opravdu všichni v zeleném oblečení.

Takže jak to bude letos? Samozřejmě slíbená Peprmintka, zelené pivo, zelené dezerty (nezkažené), možná zelňačka, možná uzené (také nezelené). Poněkud divná obsluha – vloni nás obsluhovali dva vodníci. Letos mi Hanka s Ondřejem potvrdili, že to bude úplně jinak. Prý přitvrdí!Velikonoční tombola, kytaristi (A. Dalas a V. Petráň), a vůbec takový pohodový den…

Takhle to v Déčku vypadalo vloni!

Akce platí po celou otevírací dobu v klubu! Ale bude asi lepší, pokud si zamluvíte místa. Stačí do D-Klubu zavolat: 326 531 229. Tak ať se nám zazelená!


Příbramské jazzování
Tento koncert pro Vás zřejmě překvapením nebude. Zdeněk Melín a Jakub Ročňák už v Déčku vystupovali. A Vy, kdo jste na koncertě nebyli, tak určitě tyto dvě příbramské muzikantské hvězdy znáte.

Dvojice přátel Zdeněk a Jakub, jinak členové uskupení přátel hudby hrající v Origami, vystoupí  v programu složeném z překvapení, o nichž oba budou předem doufat, že budou pro všechny zúčastněné (včetně jich samotných) co nejpřekvapivěji nejpříjemnější. Pokusí se osobitě interpretovat písně vlastní, cizí, lidové a dost možná i ty, které dosud nespatřily světlo světa. Nelze zcela vyloučit, že si na pomoc v objevování průsečnic v hudebních univerzech přizvou další, jim blízké hudebníky a přátele. Síla hudebního prožitku totiž leží v možnosti jej sdílet. Přijďte to zkusit s nimi 29. dubna v 19 hod. Předprodej vstupenek pouze v D-klubu.


Další podpisy

 Petr Bende


Martin Stránský


Tak se tak dívám do programu na duben. Kromě našich skvělých inscenací můžeme jít na dovezená představení Lháři, Mrchy, Musíme si pomáhat nebo na Dalskabáty, hříšná ves od ochotníků. Je libo muziku? Tak můžeme na Jakuba Smolíka  nebo na pořad Písničkáři sobě.  V D-klubu na scénické čtení hry „A. je někdo jiný“, Jazzování se Z. Melínem a J. Ročňákem, nebo můžeme oslavit Zelený čtvrtek. O velikonočním pondělí můžeme pobýt s herci a přispět na dobrou věc při Velikonočním bazaru. A ještě se v dubnu v Estrádním sále koná Burza nerostů. Ať mi někdo řekne, že se v Příbrami nic neděje!

Nevybrali jste si? Vážně? Tak dobře. Zůstaňte doma a zapojte mozek:

Tři muži přišli do motelu: Recepční uvedl, že pokoj stojí 30 Kč, a tak každý z mužů zaplatil 10Kč. Všichni odešli na pokoj. Po chvíli recepční zjistil, že cena je nižší a činí 25 Kč. Vzal tedy 5 Kč a poslal poslíčka, aby je vrátil. Ten však nevěděl, jak rozdělit 5 Kč na tři stejné díly, proto každému z mužů vrátil jen 1Kč a 2Kč si ponechal.

To znamená, že každý z mužů nakonec zaplatil 9 Kč. Je to tak??
To je dohromady 27 Kč. Je to tak??
Poslíček má v kapse 2 Kč. Je to tak??
To je dohromady 29 Kč. Je to tak??
T
ak kde je, kruci, ta koruna?!?!

A teď machrujte!!!!!!! Pokud se opravdu mezi Vámi objeví takový machr, který na to přijde, tak ať mi, prosím, napíše řešení. Už z toho dokonale blbnu. Doufám, že se sice hloupá, ale fyzicky zdravá, dožiju května.

Hezké jaro!

Fany Blažková                       fanyblazkova@centrum.cz

 

Mobilní menu