Jak to vidí stará Blažková
Vydání Staré Blažkové do prosince 2015

Divadlo už po šesté patřilo dětem
Poslední neděli v květnu už tradičně patří divadlo dětem.  I letos se akce povedla na jedničku a i letos ji navštívilo více jak čtyři tisíce zájemců.  A už tradičně si ji děti nezničitelně užívaly a rodiče umdlévali únavou.

 

 

 

 

 

 

 

Akci „Divadlo patří dětem“ zahájil ředitel Petr Bednář společně se zlobivou Ančí a klauny.

 

 

 

 

 

 

 

Ostatně klauni byli všudypřítomní

 

 

 

 

 

 

 

 

Poslední roky má tato akce svého maskota. V loni to byl Krtek a letos si to s dětmi užívali Křemílek a Vochomůrka.

 

 

 

Kluci z pařezové chaloupky se předvedli i na divadelním jevišti.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Hrálo se i Strašidýlko z Metrwillu.  A to si bohužel  tuto neděli odehrálo svoji derniéru. Ale strašidýlko Fanfulínka  i havrana Raracha jste mohli potkat i před divadlem.

 

 

Kolotoče i další pouťové atrakce se ani na chvíli nezastavily

 

 

 

 

 

 

 

A holčičkám se dělaly účesy, třpytkové tetování, malovaly nehty i obličeje

 

 

 

 

 

Vojenská technika byla spíš pro kluky

 

 

 

 

 

 

 

 

Mažoretky byly před divadlem i v estrádním sále. A jejich vystoupení byla opravdu paráda.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Cvičení aerobiku neslo akrobatické prvky

 

 

 

 

 

 

 

 

A také se jezdilo na koních

 

 

 

 

 

 

 

 

… na koloběžkách

 

 

 

 

 

 

 

 

…vláčkem

 

 

 

 

 

 

 

…. i hasičským autem

 

 

 

 

 

 

 

Bojovalo se

 

 

A ze služebních psů šel opravdu strach

 

Tyto modely létaly nad celou loukou u gymnázia a pěknou rychlostí

 

 

 

 

 

 

 

I drak přiletěl

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Takhle slaňovaly děti

 

 

 

 

 

 

 

 

A takhle profíci

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kabaret v Estrádním sále

 

Klauni neměli strach ani na strašidelné stezce

 

 

 

 

 

 

 

A někteří, dokonce i holky, neměly strach ani na lezecké stěně

 

 

 

 

 

 

 

 

Tak to byla jenom malá ochutnávka. Bylo toho daleko, daleko víc!!!!

 

Tak zase za rok

 

 

 

 

 

 

 

 


Klub přátel divadla byl opět v Praze

Po Národním divadle vyjel Klub přátel divadla znovu do Prahy. Tentokrát na prohlídku Stavovského divadla a divadla Kolowrat. Jela s nimi i zástupkyně ředitele Anna Čiperová, za kterou jsem zašla s diktafonem. A protože klub má báječné členky, které poslaly řadu fotografií, tak se kochejte se mnou.

Jak se Vám prohlídka líbila? „Já asi řeknu něco, co není úplně diplomatické, ale líbila se mi víc než prohlídka Národního divadla.“ A proč? „Hlavním důvodem je to, že kromě reprezentativních prostor, které jsou velmi krásné, jsme viděli i kus zákulisí.“  Dá se srovnat s Příbramí? „Bohužel nedá. Když jsem viděla obrovské kontejnery, které samy dovezou po kolejích kulisy až na jeviště, tak jsem jen povzdechla a představila naše kluky, jak ručně tahají každý kus kulis. Ale samozřejmě Stavovské divadlo je nesrovnatelně větší.“

 

 

 

 

 

V části, kde jsou pánské šatny, visí fotografie herců, kteří tyto šatny, také kdysi sdíleli… A fotografie stále přibývají… To místo má svoji sílu.

 

 

 

 

A co divadlo Kolowrat? „Nadchly mě nádherné stropy, které jsou i v kancelářích. Takže když se zaměstnanec  unaveně protáhne u počítače, a zvedne hlavu ke stropu…“

 

 

 

 „Podkrovní“ divadlo v Kolowratu.

 

 

 

 

 

 

A ještě jsem dostala jednu fotku. Ale protože Anna Čiperová dělá prohlídky naším divadlem, tak nevím, jestli se s ní mám před ní chlubit.

„(smích) Tak kdybych si takovou tabulku pověsila u nás, tak by možná divadlo trochu zbohatlo. Ale spíše si myslím, že by prohlídky probíhaly za hrobového ticha.“

 

 

 

 


Další prohlídka…

V příbramském divadle sice nemůžeme ukazovat nic nablýskaného, ale zase je při prohlídkách fajn atmosféra.  Alespoň na mě čiší z dalších fotek, které jsem dostala. Prohlídku absolvovaly děti ze 7. A. Základní školy pod Svatou Horou.

Sklady kostýmů vždycky lákají

 

Ve zbytku kulis hry Jak jsem vyhrál válku

 

 

 

 


Tři zlaté vlasy děda Vševěda uzavřou sezónu

V červnu nás čeká poslední premiéra této sezóny. Jsem moc ráda, že to bude pohádka, protože pohádky mám i ve svém věku (nebo možná právě proto) velmi ráda, a pro ty divadelní, mám zvláštní slabost. Nás čeká výpravná inscenace klasické české pohádky o Plaváčkovi, kterému sudičky předurčily ruku královské dcery. Její otec se snaží osud zvrátit a posílá mladíka na obtížnou cestu za zdánlivě nesplnitelným úkolem. Plaváčka však doprovázejí statečnost, dobré srdce a také opětovaná láska princezny, a tak jej šťastný konec nemůže minout. V pohádkách to snad ani jinak nejde.

V hlavní roli Plaváčka uvidíme Jirku Vojtu a princeznou se v této pohádce stane Ivana Krmíčková. V dalších rolích uvidíme Lukáše Typlta, Vladimíra Mrvu, Vladimíra Seniče, Roberta Tylečka, Helenu Lapčíkovou, hostujícího Petra Floriána a mezi své bývalé kolegy se vrátí i Milena Kleinerová. Tři zlaté vlasy zrežíroval Milan Schejbal.

Takhle probíhala první čtená zkouška:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 Rejžo, bude to opravdu pohádka s dobrým koncem?

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Premiéra bude v neděli 17. června


 

Příbramské divadlo si zahraje i o prázdninách

 Multižánrový festival Colours of Ostrava je opravdu velkým a vyhlášeným festivalem. Koná se 12. až 15. července. A proč o tom vlastně píšu? Pořadatelé velmi stáli o to, aby se na festivalu hrál Hrdý Budžes. A tak letos příbramské divadlo bude hrát i o prázdninách a myslím, že v dobré společnosti. Hostem festivalu bude například i hvězda Alanis Morissette.

 

 

 

 

 

 

V současné době se pilně pracuje na přípravě nového unikátního festivalového areálu v oblasti Dolní Vítkovice, který bude připraven pro 35 tisíc návštěvníků. Druhá – více industriální část – nabídne nejen několik zastřešených scén včetně unikátního plynojemu Dolu Hlubina, ale i procházku skrze unikátní architekturu, která bude zrekonstruována a připravena pro bezpečný pohyb návštěvníků. A právě v těchto prostorách se bude hrát Budžes. Tato hra začínala na Malé scéně pro nějakých 130 diváků. Pak se přesunula na Velkou scénu, kde ji už může vidět téměř 500 diváků. A Ostravě bude v sále pro 1 200 diváků.

 

 

Tým Hrdého Budžese, když byl v dubnu na zájezdě v Ostravě, si šel prohlédnout celý areál přestavovaného plynojemu. Dokonce absolvovali částečnou prohlídku i s výkladem. Prohlédli si vysokou pec, výtahem dojeli na šedesáti metrovou věž, a viděli i rozestavěný sál, ve kterém budou hrát.

 

 

 

 

 

 


 

Máme poslední možnost dát hlas svým oblíbeným hercům a inscenaci

Do ukončení divácké ankety zbývá už jenom několik dní. Poslední možnost hlasování je 14. června. I když  vím, že děvčata z obchodního oddělení se chovají jako indiáni u mučednického kůlu, přesto jsem se došla zeptat Hanky Kratochvílové. „Můžu pouze prozradit, že v současné době evidujeme přes osm set platných hlasovacích lístků.“ Já vím, že každý hlasovací lístek pečlivě evidujete a v počítači děláte evidenci. Objevují se, stejně jako v minulých letech, hlasy od diváků ze vzdálenějších míst? „Objevují. Napadá mě například Nové Město nad Metují, Rychnov nad Kněžnou nebo Karlovy Vary.“ A kdopak z herců se nám blíží do čela ankety?  „Neřeknu. Prozradím až kompletní výsledky, v den vyhlášení ankety, a to pouze pověřeným osobám.“ Tak jinak. Jsou mezi adepty na vítězství velké rozdíly v počtu hlasů? „Také neprozradím. Ale každý herec, herečka i každá inscenace má svoje hlasy.“ No, a víc jsem z Hanky nedostala.

 Tak se pojďme do divadla podívat 21. června, kdy před hrou Cizinec proběhne oficiální vyhlášení ankety a také bude z došlých anketních lístků vylosován jeden výherce, který letošní dovolenou bude moct strávit v Řecku.

 


Divadelníci pozvali děti ze Středočeského kraje do Příbrami

V příbramském divadle stále přemýšlí, jak ještě udělat své firmě větší propagaci. Nyní přišli s nápadem zpropagovat nejen divadlo, ale i město Příbram. Proto oslovili školy ve Středočeském kraji a nabídli jim v červnu výlet do Příbrami. Během výletu by se děti podívaly do divadla a pokračovaly do Hornického muzea.

Této nabídky využilo celkem sedm škol. Mladší děti se podívají na pohádku Na pejska a kočičku a pak se půjdou projet vláčkem po Hornickém muzeu.

 

 

 

 

 

 

 

 

Starší děti uvidí inscenaci Bylo nás pět a potom budou pokračovat prohlídkou Památníku Vojna.

 

 

Divadelníci sice čekali větší zájem, ale nemusí hned pršet. Stačí, když kape.


 Do divadelního foyer se nastěhovaly truhly a komody

 Moc hezkou výstavu v divadelním foyer připravily děti z Waldorfské školy v Příbrami. Jsou to nejen výtvarné práce, ale i krásné truhly a komody v různých historických stylech nebo práce uměleckých kovářů.

 

 

 

 

Vernisáž proběhla 5. června a já jsem si výstavu prohlédla opravdu se zaujetím. Doufám, že vy, co navštívíte divadlo v červnu, mi dáte za pravdu.

 


Dejme tipy na Ceny Thálie

 Kromě výrobků žáků Waldorfské školy se ještě ve foyer objevil panel s názvem Thálie. Docela mě to překvapilo. V panelu jsem objevila lístky Herecké asociace, která Ceny Thálie vyhlašuje. Na nich má úplně každý divák možnost dát tip na konkrétní inscenace a umělce, kteří by si, podle něho, cenu zasloužili. Lístek vyplníte a vhodíte do schránky na panelu. A to mě překvapilo ještě víc. Vždyť přece nominace na ceny Thálie uděluje odborná porota! Nebo už ne? Šla jsem za ředitelem. „Mně tuto situaci vysvětlil prezident Herecké asociace Jiří Hromada. Během jednoho roku vznikne okolo stopadesáti nových premiér, na které jezdí odborné komise.  Diváky vyplněné lístky budou sloužit odborné komisi jako upozornění. To znamená, že pokud se v některém divadle objeví velké množství hlasů pro jednu inscenaci, je pravděpodobné, že se komise ve větším složení,  na hru přijede podívat ještě jednou.“

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tak to je něco jiného. Pokud Vás milí diváci, opravdu zaujal nějaký výkon, vyplňte tento lístek. Dáme tak příbramskému divadlu šanci. Nebylo by špatné, pokud by se komise, na doporučení nás diváků, přijela znovu  podívat. Co když… 

 


Žižkovské divadlo má u nás jedničku. A s hvězdičkou!

A když už jsem byla v ředitelně, tak jsem si na stole všimla ležících programů her a měsíčních programů. Velmi hezkých, nápaditých, ale v úplně jiném kabátě, než dělá příbramské divadlo. Tak jsem kývla směrem k programům. To už začíná divadlo zase s jinou grafikou? Ředitel se rozesmál: „ To ne. Opravdu u své současné grafiky zůstáváme. Ale tyhle programy natisklo Žižkovské divadlo Járy Cimrmana, v kterém pravidelně hrajeme.“ Ale vždyť na všech jsou fotografie z našich her. Kdo to platí? „Programy dalo vyrobit Žižkovské divadlo na svoje náklady“.

 

 

 

 

 

 

 

Téééééda Žižkováci, dáváme Vám palce nahoru. A taky velkou pochvalu a poděkování!!!!!!!!!!!!!


Jsem uměnímilovná osoba. A basta!!

Přišel mi mail od Vladimíra Mrvy a v něm fotografie ze zájezdu do Českého Krumlova, kde příbramské divadlo hrálo Stráže! Stráže!

 

 

 

 

 

 

 

 

A pak jsem otevřela další a Vladimírův komentář, že konečně vědí, jaká má Blažková tajemství… vůbec jsem nerozuměla…

 

 

No, hezká ulička, ale…

 

 

 

 

 

 

 

Další fotka to objasnila:

 

No, jo, tak to prasklo! Doufám, Vladimíre, že jste se zašel podívat, co hezkého nabízím? Mít galerii, to je fajnová věc. Ale pořád to nic není proti Anně Čiperové. Ta totiž vydává časopis pro děti a má v Brně celý obchoďák!!!

 

 

 

 

 


Zažila jsem už opravdu hodně prázdnin a dovolených. Některé byly opravdu povedené, některé méně. Ale na jedny nezapomenu nikdy, i když se odehrály opravdu hodně dávno. Dostali jsme příslib k dovolené v Jugoslávii. Moje generace mi dá za pravdu, že to nebyla samozřejmost. Celá rodina se opravdu hodně těšila, i když nás nečekal žádný mnohahvězdičkový hotel, ale stan a zavařené konzervy z domova. Balila jsem s písní na rtech a s cestovní horečkou. Dva dny před odjezdem dostal mladší syn plané neštovice. Vidina moře se rozplynula a já brečela. Manžel se sice jenom mračil, ale pak rozhodl, že v Československu je také hezky. Začali jsme hledat lokalitu, kam vyrazíme, až se náš synáček vyloupe. Když jsme odložili tekutý pudr a začali znovu balit, zlomil si starší syn nohu. Vidina jakékoliv dovolené se rozplynula a já brečela. V polovině srpna odvezli manžela do nemocnice se slepákem. Už jsem nebrečela. Strávila jsem léto péčí o své nejbližší, ke které patřily pravidelné návštěvy lékařů a lékáren, vaření, pečení, mytí nádobí… To léto se tenkrát opravdu vyvedlo. Sluníčko, jakoby se rozhodlo, že podzim už nikdy nepřijde. Za celé léto pršelo snad jen šestkrát a to byly navíc takové ty krásné vlahé deště. A já – lékaři, lékárny, sporák, dřez…

Na konci srpna jsem si připadala naprosto fyzicky vyčerpaná, ale… Hráli jsme všichni karty a další společenské hry, vedli polštářové bitvy a já se dozvěděla, že syn je tajně zamilovaný. Večery jsme s mužem trávili u vína, a já zjistila, že jsme si po těch letech úplně přestali povídat, ale že to ještě umíme a máme co dohánět.

 

Ať vaše dovolené dopadnou naprosto báječně. Ať jste na konci prázdnin plni nádherných zážitků, které jen tak nevyblednou. A pokud by to náhodou nevypadalo úplně růžově, tak hoďte po někom polštář a načněte si láhev vína…

 

A pište mi!

 

Vaše Fany Blažková          fanyblazkova@centrum.cz

 

Přihlášení Mobilní menu