Jak to vidí stará Blažková
Vydání Staré Blažkové do prosince 2015

Co je doma, to se počítá

Helena Lapčíková

Se svým životem jsem spokojená

S Helenou jsem dělala rozhovor v říjnu 2008. Co se v jejím životě změnilo za ty tři roky? Tehdy měla svého miláčka, pitbulteriéra Magistra Kellyho. „Pořád ho mám. A pořád je to miláček. A čím je straší tím je hodnější. Utáhne mě na vařené nudli.“ Mezitím jste se také vdala, to je dost podstatný detail. A tudíž už asi neplatí, že bydlíte s dalšími třemi kamarády v podnájmu… “Ano, to je změna. Pořídili jsme si s manželem byt, zrekonstruovali a teď ho pomalu zařizujeme. Zatím spíš pacifikujeme krabice.“ Také Vás velmi bavil bytový design a bytová architektura. Mě velmi zaujalo, že když večer nemůžete spát, tak místo počítání oveček zařizujete byty. „Vzhledem k tomu, že manžel je architektem, tak se ten můj zájem ještě prohloubil. A v bezesných nocích byty stále zařizuji. (smích)“ Jak se ten zájem prohloubil? „Založili jsme s manželem firmu Fusion Factory, která je o architektuře, umění a designu. Chtěli bychom zpět implementovat umění do architektury. Součástí sídla firmy je i výstavní prostor, galerie.“ A kde ta galerie sídlí? Abychom se mohli zajít podívat. „V Praze, v Americké ulici č.15. V prvním patře nad klubem Zanzibar. Manžel tam má ateliér, já kancelář. Součástí prostoru je i showroom se zajímavými kusy nábytku.“ Zajímavé kusy nábytku? To mě zajímá. Jaké například? „Třeba krásný velký jídelní stůl, z něhož když se sundají desky, vznikne stůl kulečníkový. Každý si může vybrat z široké nabídky barvu dřeva nebo plátna podle svého vkusu.“ Já Vám prozradím, že se na tento stůl můžete podívat i na YouTube pod názvem Fusion-Faktorycz. A kromě stolu, uvidíte i Katku a Aničku Fixovy a Jirku Vojtu. A celé to zrežíroval Martin Vokoun, který v příbramském divadle dělal Zmatení jazyků. Jukněte se! Je to vtipný. Já se zpátky vrátím k tomu Vašemu bytu. Když máte velký zájem o bytový design a manžel je architekt, to musíte mít ten byteček pěkně vymakanej. Shodnete se při zařizování? „Řekla bych, že máme vzácnou shodu, i když musím přiznat, že mi manžel udělil právo veta. Já jsem třeba vymyslela kuchyň a společně jsme ji dávali dohromady. Honza to umí perfektně zvládnout technicky. Měli jsme i úžasné truhláře, s kterými spolupracuje. Opravdoví profíci. Kuchyň se povedla a koupelna také. V bytě jsme zachovali původní parkety. Snažíme se nové kombinovat se starým a moc nás to baví.“ Ještě poslední věc, tehdy jste mi na otázku – co byste změnila ve svém životě, odpověděla, že nic. Položím Vám ji znovu. „A já znovu odpovím: Nechtěla bych měnit nic…“

1. otázka: Jsem spokojená, jak žiju?
L. Jsem spokojená.

B. Úplně se vším??? Tak to Vám závidím…
L. Já si momentálně plním svoje sny. Dělám práci, kterou jsem vždycky dělat chtěla, a která mě baví. K tomu jsem si ještě přibrala tu galerii, která je mým velkým koníčkem. Opravdu jsem spokojená.

2. otázka: Vím na někoho z kolegů nějaký žhavý drb? Jaký?
L. Já ty drby moc nesbírám. Opravdu nevím…, ale abych odpověděla. Sice to není drb, ale dneska jsme s Helenkou Karochovou nakoupily v místním starožitnictví nádherné dárky.

3. otázka: Kdy a co jsem si naposledy koupila?
L. (smích) Tak abych to starožitnictví rozvedla… Kromě dárků jsem si koupila krásný rám na obraz. Ale ještě k těm nákupům… nedávno jsem si koupila boty, které jsem hned vzápětí ztratila. Prostě jsem je nemohla najít. Takže jsem si šla koupit další. A samozřejmě ty původní jsem hned vzápětí objevila. Takhle já nakupuju. Naštěstí jsem nekoupila ty samé.

4. otázka: Myslíte si, že umíte zpívat?
L. Myslím si, že umím. Když mě nikdo neslyší, tak zpívám moc krásně. (smích) Na jevišti mám u zpívání blok. Stojí mě to velké psychické úsilí.

5. otázka: Jakou barvu bot máte nejraději?
L. (smích) Mně ty otázky nějak navazují… Tak nejraději mám hnědé. Potom černou klasiku a zbožňuji červené střevíčky.

6. otázka: Jaký český film je u mě jednička?
L. Mám ráda českou klasiku, například Hoří má panenko nebo Homolkovi a podobně.

7. otázka: Lyžuji?
L. Strašně ráda. Už asi od čtyř let. Tehdy mě tatínek nutil. Všichni se dívali na Skipiho a já musela lyžovat. Dnes jsem mu za to velmi vděčná.

8. otázka: Mám nějaký talisman pro štěstí?
L. Nemám jeden konkrétní talisman. Mým talismanem jsou šperky. Většinou jsou to dárky a mám k nim velmi osobní vztah.

9. otázka: Co říkáte současné politické situaci?
L. Zneklidňuje mě. Političtí představitelé by měli být naším vzorem, co se týká morálky a etiky. Myslím si, že i když se dostane někdo do politiky s dobrou vizí a opravdovým přesvědčením, tak ho to stejně semele. To byla smutná otázka…

10. otázka: Jaká je moje nejoblíbenější divadelní hra. Všeobecně a z příbramského repertoáru.
L. Mám velmi ráda Maryšu.

B. Chtěla byste si jí zahrát?
L. (potutelný smích) Jo. Chtěla.

B. A z příbramského repertoáru?
L. Momentálně Brouk v hlavě. Ten nás opravdu baví. Mám ráda i Stráže stráže! A měla jsem ráda Zmatení jazyků.

11. otázka: Co dělám, když nedělám (nepracuji)?
L. Poslední dobou pořád něco dělám. Když nejsem v práci, tak se starám o firmu a rekonstrukci bytu. A když už náhodou se mi stane, že nedělám nic, tak mám pocit, že bych měla dělat… Většinou to nicnedělání řeším procházkou se psem.

12. otázka: Moře nebo hory?
L. Oboje. V létě moře, v zimě hory.

13. otázka: Umím se zdržet po premiéře až do rána?
L. (velký smích) Ano. Umím. Naposledy teď po Broukovi v hlavě. U mě je to složitější, protože jsem z Prahy. Většinou se musí nějaký dobrák uvolit, že bude řídit. Tentokrát to byl můj manžel, ale byl trpělivý a nechal mě vyřádit.

14. otázka: V jakém městě se mi nelíbí publikum?
L. Já bych publikum vůbec netřídila podle měst. Každé publikum je ojedinělé. Třeba nyní na veřejné generálce Brouka v hlavě se diváci ohromně bavili a byli uvolnění. Na premiéře bylo publikum decentnější. Ale nejvíc mě překvapilo, že se smálo na úplně jiných místech, jiným fórům. Pokaždé je to jiné. Není to městem…

15. otázka: Co bych chtěla zažít?
L. Strašně ráda bych ještě zcestovala kus světa. Ráda poznávám nové lidi a kultury. Láká mě Mexiko, Bolívie, Peru, Nový Zéland. To všechno bych chtěla zažít. A vůbec, ještě hoooodně bych toho chtěla zažít. Nekončíme!!!

16. otázka: Co se mi naposledy zdálo?
L. Já mám cestovatelské sny. A paradoxně často jezdím vlakem, což ve skutečném životě skoro vůbec.

17. otázka: Jste spokojena se svoji postavou?
L. Velmi. Já mám krásnou postavu, akorát, že je občas schována pod tukem (smích), takže není moc vidět.

18. otázka: Jaký je můj nejoblíbenější český zpěvák, zpěvačka a skupina?
L. Mám ráda Dana Bártu, který má zajímavý hlas a velké charisma. Ze zpěvaček Hanu Hegerovou a ze skupin … toť otázka. Nejoblíbenější skupinu asi nemám.

19. otázka: Jaký a komu jsem naposledy dala dárek?
L. Dárky dávám ráda a často. Kamarádce jsem nyní dala obrázek, další kamarádce jsem dala sadu na sýry….

20. otázka: Jaké auto vlastním?
L. Hyundai Getz. Je zelený a jmenuje se Vendelín.

Mobilní menu