Co je doma to se počítá

Petr Bednář

Komínky ve skříních nejsou pořádek, ale buzerace

Tak, herecký soubor jsem už vyčerpala. Ale abych dotáhla tuto rubriku do konce roku, požádala jsem ještě ředitele Petra Bednáře a uměleckého šéfa Milana Schejbala. Milana jsem si úmyslně nechala až na prosinec. Proč? To vám prozradím příští měsíc.

 S ředitelem jsem dělala rozhovor už v roce 2007. Znovu jsem si ho pozorně přečetla a k některým ředitelovým výrokům se vracím.
Byl jsem dvakrát ženatý a třetí svatba zatím nehrozí, ale když se to vyvine, proč ne… Vyvinulo se něco? „Opravdu si myslím, že toto v nejbližší době řešit nebudu.“ Co se týká dětí, můj čas teprve přijde. Navíc, ve vyšším věku si člověk děti víc vychutná… Tak jak to vypadá s těmi dětmi? Už jste v dostatečně vysokém věku? „Po těch pěti letech začínám mít pocit, že už jsem to prošvihnul. Ale děti mám rád, takže bych se nebránil, pokud bych k nějakému, i staršímu, přišel.“ Jsem alergický na nepořádek… Stále jste pořádkumilovný? „ Mám pořádek rád.“ To znamená, že máte komínky ve skříních? „Komínky nejsou pořádek, ale buzerace.“ Před dvěma lety jsem na Silvestra típnul poslední cigaretu. Do dneška jsem si nezapálil… „Vydrželo mi to docela dlouho. Ale pak jsem se dostal do opravdu velmi svízelné situace a potřeboval jsem nějakou berličku. Nesáhl jsem ani po práškách, ani po alkoholu, ale bohužel, nebo bohudík po cigaretě. Takže v současné době hulím, ale doufám, že zase přijde ten správný Silvestr.“ Jsem línej a neumím zpívat… „Zpívám opravdu rád. Nedávno jsem si pořídil gramofon a stále po antikvariátech dokupuji elpíčka, které si často pouštím, a zpívám si. Ale u takovéto produkce jsem rád sám. A k té lenosti… Ve své podstatě jsem líný, ale jenom tak, jak mi okolnosti dovolí. Byl bych rád, kdyby mi okolnosti dovolily té lenosti více.“ Jsem vinař. Pivo a tvrdý alkohol nepiju… „Stále jsem vinař. Takže prohibice mě vůbec neomezila ani neohrozila. Jednou za čas si dám malé nealko pivo a zcela výjimečně panáka.“ Jakého? „Dobrý koňak, whisku nebo calvados.“
U ředitele se od toho ledna 2007, až na kouření, mnoho nezměnilo.

Já jsem tehdy ten rozhovor uvedla těmito slovy: Nikdo, opravdu NIKDO, mě nedovede tak vytočit, jako můj syn Michal a ředitel Bednář. Divadlem žije a předpokládá, že jím žije i těch zhruba 10 milionů lidí v naší republice. Proto mu nedělá potíže zavolat mi ve středu ve 23:30 s tím, že má skvělý nápad. Nevadí mu probudit mě s tímtéž v neděli v 6:30. No, řekněte, nezabili byste ho?
U mě se za těch pět let nezměnilo vůbec, opravdu VŮBEC nic!!!

Jdeme na losování otázek:

 1. otázka: Bojím se myší? A co hadi? A co pavouci?
 B. Myší se nebojím, z hadů mám respekt a pavouků do 1 centimetru si vážím…

 2. otázka: Chtěl bych vlastnit soukromé divadlo?
 B. Chtěl. Ale abych ho mohl vlastnit, tak bych do začátku potřeboval zhruba 50 milionů. A navíc, soukromé divadlo, by nemělo být ve městě pod 750 tisíc obyvatel.

3. otázka: Řídím auto? Umím parkovat?
B. Auto řídím. Dobře parkuji směrem dopředu. Pokud couvám, je to dost dramatické. To je také důvod, proč nejezdím autem do centra Prahy. Ne, že bych se bál provozu, ale kdybych přišel k autu a 30 centimetrů by ode mě stálo další auto, což normální řidič zvládne, tak já volám odtahovku.

 4. otázka: Držím diety?
B. (smích) Myslím, že to snad ani nemusím komentovat. Vždyť moje první hubnutí, když jsem nastoupil do Příbrami, bylo zveřejňováno na Vašich stránkách. Dokonce jsem přistoupil na to, že jsem se chodil vážit každý měsíc na místní veterinu a u toho vážení jsem se nechal zcela potupně fotit. Tehdy se mi podařilo shodit téměř padesát kilo.

Bl. A současný stav?
 B. (smích) No, právě jsem na dietě.

 5. otázka: Dívám se na seriály? Na které a proč?
 B. Zásadně se nedívám na české seriály rodinného typu. Výjimkou mezi českými seriály jsou Hříšní lidé města pražského a občas jsem se podíval na Kriminálku Anděl. Kvůli seriálové záplavě jsem si pořídil filmové kanály.

 6. otázka: S kterou herečkou bych rád hrál lechtivé scény?
 B. České herečky úmyslně vynechám, ale samozřejmě mám své idoly, jako je Ornela Muttiová nebo Sofia Lorenová…

 Bl. Ty lechtivé scény s těmito dámami byste chtěl hrát v současnosti?
 B. (smích) No tak řekněme patnáct až dvacet let zpátky…

 7. otázka: Kde všude se holím?
 B. Holím se pouze po stranách svého plnovousu.

8. otázka: Věřím horoskopům a věštbám?
B. Já mám dokonce osobního horoskopáře… Mám zpracovány horoskopy na každý den a musím říct, že to docela vychází. Pochopitelně se nedají brát doslova, ale spíše jako upozornění.

 9. otázka: Sepíši na „stará kolena“ paměti?
 B. Na stará kolena…? (smích) Už mám napsáno asi jedenáct stránek. Je pravda, že jsem je napsal před rokem a od té doby ani řádek. Ale možná je někdy dopíšu.

 10. otázka: Kdy jste se naposledy zamiloval?
 B. Gentlemani mlčí…

 Bl. To Vám gentlemane, neprojde. Tak jinak: zamilováváte se často?
 B. Musím přiznat, že se mi to už dlouho nestalo. Ale když… tak mi delší dobu trvá, než se úplně zamiluji, ale zároveň mi i dlouho trvá, než to odejde…

11. otázka: Jakou mám nejoblíbenější barvu?
B. Černou.

Bl. To zřejmě platí v oblečení. Nepředpokládám, že máte černou ložnici?
B. Nemám. Ale jenom proto, že jsem se ještě nenašel nikdo, kdo by mi ji tak vymaloval.

 12. otázka: Jaký typ oblečení nesnáším?
 B. Společenské. Mám je i specificky pojmenované.

 Bl. Například?
 B. Smoking – ministerské montérky.

 13. otázka: Co pro mě znamená dovolená, za hranicemi všedních dnů? 
 B. Francie, Francie, Francie…

 14. otázka: Chtěl bych umět čínsky?
 B. Strašně. Ale vím, že se mi to nikdy nepovede. Mně se velmi líbí monumentálnost té říše, historie, vědění, umění písma, atd.

 15. otázka: Vím co je socka?
B. Vím. A dokonce mám pocit, že kdysi za minulého režimu, člověk občas na této hranici balancoval.

 16. otázka: Sázím Sportku?
B. Sázím, když je tam více jak 150 milionů, což už nebývá často.

 17. otázka: Poznávají mě lidé na ulici? Je mi to příjemné?
B. Poznávají. V Příbrami mi je to příjemné a v Praze jsem anonymní. Takže svoji potřebu soukromí mám.

 18. otázka: Jakou lidskou vlastnost nesnáším?
 B. Nevím, jestli vlastnost, ale nesnáším, když někdo udělá chybu a svádí to na druhé.

 19. otázka: Máte nějaký lék na nudu?
 B. Ano. Divadlo.

 20. otázka: Nosím slipy nebo trenýrky?
 B. Sportovní trenýrky.