Co je doma, to se počítá

Petra Duspivová

Svůj život beru jako jednu velkou výzvu

S Petrou jsem dělala rozhovor v dubnu 2007. To už je opravdu nějaký čas! „Můj život se od té doby hodně změnil. A to nejen v konkrétních věcech, ale i v pohledu na něj. Ani nevím, kde začít.“ Tehdy jste byla hodně zamilovaná… „To jsem teď taky, ale do někoho úplně jiného. A víc ze mě nedostanete. V minulém rozhovoru jsem o příteli mluvila moc, a jak to dopadlo. Taky jsem starší, za ty čtyři roky jsem se někam posunula (doufám), trochu jsem cestovala, vyzkoušela jsem si pouliční umění v Londýně, pracovala ve Francii za barem v jednom kempu s výhledem na oceán. Těším se, co všechno mě ještě čeká a svůj život beru jako jednu velkou výzvu.“ Tehdy byl Váš velký sen podívat se do Ameriky. „Tento sen se mi splnil. Byla jsem tam dokonce dvakrát. Podruhé s přítelem letos v létě a jenom v New Yorku. Je to město neomezených možností, město, které opravdu nikdy nespí. New York je město, které se musí vidět. Určitě jsem tam nebyla naposledy.“ Také jste o sobě řekla, že jste velmi netrpělivý člověk, který chce všechno hned. „Jsem pořád netrpělivá, zbrklá a zbytečně rychlá. To je povahová vlastnost, kterou jen tak nezměním, ale pracuju na tom.“ Moc jste chtěla umět hrát na saxofon… „(smích) Na saxofon stále neumím, ale ještě není všem dnům konec…“

1. otázka: Vaříte? A pokud ano, co nejvíce?
D. Když mám čas a chuť a navíc teď mám pro koho vařit, tak vařím ráda a užívám si to. Nevím, co vařím nejvíce, ale prý dělám luxusní svíčkovou.

2. otázka: Jakého mám koníčka?
D. (smích) To snad ani nemusím odpovídat….

B. To máte pravdu. Všichni Vašeho koně známe, ale přece jenom si to pojmenujte.
D. Tanec a vlastně pohyb všeho druhu. Teď se hodně vzdělávám v oblasti body and mind. Zajímám se o power jogu, dance jogu a Portdebras. Je to pro mě ideální kombinace tance a strečinku.

3. otázka: Jaké je moje oblíbené vánoční cukroví?
D. Já vánoční cukroví moc nemusím, ale neodmítnu vanilkové rohlíčky. Jinak si raději dám bramborový salát, ten bych mohla jíst pořád.

4. otázka: Jaký dárek si z dětství nejvíce pamatuji?
D. Pamatuji si černouška v golfáčku…

B. Tak teď jsem smíchy doslova vyprskla… Černouška v golfáčku?! Cítím se za své dětství velice ochuzena!!!
D. (smích) Byl hadrový, v červených kostkovaných manžestráčcích a myslím, že ho dosud máme doma na půdě.

5. otázka: Kdy jsem se naposledy dobře najedla, a co to bylo?
D. Asi před dvěma dny jsem byla ve vegetariánské restauraci MAITREA v Praze. Výborné jídlo, skvělá atmosféra, dobré ceny. Vřele doporučuji. Jako předkrm jsem měla tartare z červené řepy a potom rozpečený kozí sýr se špenátem, lilkem a rajčaty.

6. otázka: Která doba byla v mém životě nejšťastnější?
D. Moc ráda vzpomínám na doby, kdy jsem byla na delší dobu mimo Českou republiku. Vždycky mě to nějak ovlivnilo a někam posunulo. Ale jsem optimistická a věřím, že ta nejlepší doba teprve přijde.

7. otázka: Může herečka najít v divadelním souboru pevné přátelství?
D. Myslím, že se to nevylučuje.

8. otázka: Mám ráda zimu?
D. Mám ráda zimu se sněhem, nejlépe na horách a stačil by měsíc. Jinak mám raději léto.

9. otázka: Jaká je moje nejoblíbenější divadelní hra. Všeobecně a z příbramského repertoáru?
D. Měla jsem ráda Penzion pro svobodné pány. Moc ráda na to vzpomínám. Jinak nemůžu jmenovat nějakou nej hru. Záleží na okolnostech, prostředí, náladě…

10. otázka: Bojím se myší? A co hadi a pavouci?
D. Nemůžu říct, že bych se přímo bála, ale nemusím je. Jsou malí, divní, hbití… Ani jednoho z těchto tvorů bych doma nechovala.

11. otázka: Jaký styl hudby vůbec nemusím?
D. Asi dechovku.

12. V jakých situacích jsem nejšťastnější?
D (velký smích) Jak bych to obecně nazvala… V takových, ve kterých je mi dobře… No, vždyť to snad ani nemusím úplně naplno pojmenovat, že jo?! Já, myslím, že je to jasný.

13. otázka: Jaký český film je pro mě jednička?
D. Asi Světáci. To je klasika, která vždy zvedne náladu. Ale těch filmů mám oblíbených samozřejmě víc.

14. otázka: Věřím v osud?
D. Věřím. Věřím, že věci dané jsou, ale existuje více cest, po kterých se k nim vydáme. Volbou cesty už každý člověk svůj život ovlivňuje. A ne vždy, ta nejjednodušší cesta je správná. Časem zjistíme, že i negativní zážitek nás někam posunul.

15. otázka: Na co mám opravdovou zlost?
D. Mám zlost na některé věci, které jako jedinec, nemůžu příliš ovlivnit. Například politika. Není to ani opravdová zlost, jako spíš pocit bezmoci.

16. otázka: Chodím na premiéry svých kolegů?
D. Pokud mám čas, tak chodím. Mám to ráda. Nejsem tak nervózní a víc si to užiji.

17. otázka. Byla jsem někdy u kartářky, astrologa apod.?
D. Byla, ze zvědavosti. Věřím, že to může člověku v některých situacích pomoct, ale nic se nesmí přehánět.

18. otázka: Chtěla bych někdy jet formulí?
D. Ano. To bych opravdu chtěla. Asi bych celou cestu šíleně křičela, ale vyzkoušet si tu rychlou jízdu musí být úžasný. Byl by to skvělý adrenalin.

19. otázka: Jaké dvě věci jsou nejdůležitější, aby byl herec dobrý?
D. To je těžký. Herectví je věc, která se nedá změřit. Je to velmi individuální, kromě talentu, píle a štěstí, je to celá řada dalších záležitostí.

20. otázka: Jaké tři nejdůležitější vlastnosti by měl mít ideální partner?
D. Velký smysl pro humor, měl by být hodně tolerantní a mít obrovské charisma.