Jak to vidí stará Blažková
Vydání Staré Blažkové do prosince 2015

Na kafíčku s Blažkovou

Jana Krausová

Příbramské divadlo má báječný repertoár

jk3B. Co se Vám vybaví, když se řekne dětství?
K. Vybaví se mi Chvalina…

B. Co je Chvalina?
K. Součást Hořic.

B. To je Podkrkonoší, že jo?
K. Ano. Měla jsem tam příbuzné ze strany maminky. Pokud jsem nemusela do školy, tak jsem svůj čas trávila právě tady. Měli tam celé hospodářství – koně, krávy…

B. Byla jste jako dítě zlobidlo nebo vzorňák?
K. No, vzorňák jsem nebyla v žádném případě.

B. Čím jste jako malá holka chtěla být?
K. Přestože jsem byla hodně temperamentní dítě a taková spíš klukovská nátura, tak jsem protichůdně měla téměř romantické sny. Líbily se mi historické věci, takové ty romantické filmy i divadlo. Ale divadlo jsem dělat nechtěla. Spíš mě lákalo malování, a vůbec takové nějaké svobodné povolání…

B. A kdy jste přišla na to, že budete i hrát? Kdy se to zlomilo?
K. To se nikdy nelomilo. Ještě na základní škole si mě vybrali do filmu Jiřího Hanibala Malé letní blues. Takže jsem vlastně vedle školy nejen základní, ale i potom při UMPRUM dělala divadlo, ale nikdy jsem netoužila být herečkou. U nás doma se to výtvarno s herectvím prolínalo, a já to tak mám dodnes.

B. Jaký máte k divadlu vztah?
K. Divadlo mě ohromně baví, a to i klasika, kterou nedělám. Jinak musím říct, že příbramské divadlo má báječný repertoár. Sleduji to.

Foto. Kamil Novotný
jk1

B. Ke mně se doneslo, že hostujete v nové hře sedlčanských ochotníků?
K. Právě to probíhá. Hostuji ve hře Zítra to roztočíme drahoušku, je to legrace a myslím, že mě tam mají jako takového maskota. Mám tam jenom takovou malou čurdu – hraji správcovou. Oni si to na zkouškách oddřeli, já přišla jenom na jednu zkoušku.

B. Já mám sedlčanský soubor moc ráda a pravidelně na jejich hry chodím. Jak se Vám s nimi spolupracovalo?
K. Jsou výborní a hlavně naprosto autentičtí. Už jsem viděla jejich tři představení. Jsou hrozně milí, mezi sebou mají skvělé vztahy. Je to parta nadšenců pro divadlo. A to už se moc nevidí. Richard Otradovec, který je režíruje a výborně i hraje, je mladičký kluk, jak z jiné doby. Učí chemii, studuje vysokou školu a přes divadlo má ohromný přehled. Profesionální přehled. Přes svůj věk je naprosto režisérsky i lidsky vyzrálý. Mám co dělat, abych si před nimi neudělala ostudu.

B. Jééé, tak doufám, že si tato slova přečtou. Vy poměrně často hrajete ve Studiu dva, se svým mužem Karlem Rodenem. Jaké je to pracovat s vlastním manželem?  Nelezete si na nervy?
K. To víte, že občas taky. V šatně si někdy řekneme své výtky. Ale já myslím, že už jsme zvyklí, je to součást té práce.

B. Vy už nějakou dobu žijete na Sedlčansku? Jak se Vám tam líbí?
K. Líbí. Sedlčansko znám už dlouho. Jezdila jsem ke známým do Líšnice. Je tu krásná příroda a mám tu hodně kamarádů.

jk2B. Vidím, že tady ujídáte nějaký koláč… Co nejraději jíte a co byste nikdy do úst nevzala?
K. Já nemám moc jídel, která bych do úst nevzala. Problém je v tom, že je nemůžu, protože mám bezlepkovou dietu. Takže výběr jídla se hodně zúžil. Teď jím bezlepkový koláč. Mám ráda thajské, libanonské a podobné kuchyně. A když si to člověk umí uvařit a umí nahradit to, co nesmí jinými surovinami, tak je to fajn. Ale protože já moc času nemám, tak se s jídlem dost odbývám, což mě štve.

B. Teď jsem se Vás chtěla zeptat, co si ráda dáte alkoholického k pití? Ale můžete vůbec alkohol?
K. No, nemůžu… Ale když už, tak občas sherry nebo sklenku dobrého červeného vína. Ale rozhodně alkoholu neholduju.
B. A co pivo?
K. No, to má právě lepek…!

B. Cestujete ráda?
K. Cestuji moc ráda a už jsem toho dost projela.

B. A je nějaká země, kde jste ještě nebyla, a kterou byste chtěla poznat?
K. V tom poznávání mám trochu problém. Já se ráda vracím na stará místa. Tam, kde si mi líbilo. Ale poznat bych chtěla Thajsko a Japonsko.

B. Mohla byste trvale žít v cizí zemi?
K. Mně by se stýskalo po české krajině. Ale kdybych tady neměla rodinu a měla blízké lidi v zahraničí, tak asi ano.

jk1

B. Jaká je Vaše nejhorší povahová vlastnost?
K. (smích) Tak toho bude víc…  Jsem roztěkaná a tím i zapomnětlivá. A to není věkem. To mám odjakživa. A pak si musím hodně dávat pozor na to, co říkám.  Protože občas řeknu věci, a pak lituji, že jsem je řekla. A tím nemyslím zlé věci… Měla bych být trochu diplomat.

B. A jaká je ta nejlepší?
K. Jééé, já nevím… Vy víte o své nejlepší stránce…?

B. Já myslím, že když bych se zamyslela, tak bych určitě nějakou našla…
K. Tak dobře… (zamyšlení). Myslím si, že jsem sociálně založená. Což mě mnohdy až paralizuje… A jsem dost přizpůsobivá. Ale to je dané mým znamením. Jsem Vodnář – tam je ta upovídanost, svobodomyslnost, roztěkanost i to sociální cítění…

B. Co Vám říká móda?
K. Já mám svojí. Mě třeba nadchne nějaký prvek z historických pramenů a říkám si, to by bylo dobrý… a ono je to najednou v módě. To se mi opravdu stává. Jenže když už je to v módě, tak mě to přestává bavit. A jsem dost zatížená na kombinaci jednotlivých barev.

B. Jste sova nebo skřivan?
K. Jsem skřivan. Mám rána ráda. Mám ráda přírodu – taková jarní rána nebo podzimní ranní opary. Mně nevadí jít v šest hodin ráno ven.

B. Jak by měl vypadat naprosto ideální den Jany Krausové?
K. Jak jsem říkala v předchozí odpovědi. V přírodě a s lidmi, které mám ráda. A je úplně jedno kde.

Mobilní menu