Na kafíčku s Blažkovou

B. Samé jídlo se Vám vybavuje….
O. Já nevím, proč to tak mám, ale asi proto, že jsem už jako dítě mohl chodit nakupovat. Dětství mám spojené s babičkou a maminkou a samými příjemnými lidmi….

B. Byl jste zlobidlo nebo vzorňák?
O. Byl jsem taková snaha o vzorňáka. Jsem třetí kluk, a už mě nebavilo být stejný jako moji dva starší bratři, tak jsem byl trochu zlobivější.

B. Byl jste pod vlivem výchovy starších bratrů?
O. Maminka mě vychovávala! Bráchové na ni neměli. Oni to prostě nestihli. Maminka mě stačila srovnat natošup.

B. Čím jste chtěl být jako malý kluk?
O. Chtěl jsem být Karlem Gottem. To byl asi nejsilnější sen. Pak jsem si vzal do hlavy, že až budu velkým, tak budu vším. A ono se mi to splnilo.

B. Máte pravdu, že v herectví můžete být opravdu vším, ale jak jste se k herectví dostal?
O. To je právě to, jak slepej k houslím. Já jsem se jednoho dne probudil a byl jsem v prvním ročníku konzervatoře v Ostravě. Vůbec nevím, jak se to stalo, že jsem šel na talentovky.

B. Zalitoval jste někdy?
O. Ani náhodou! Jsem herec, protože nic jiného neumím, ale nevadí mi to. Tahle profese skýtá neuvěřitelné množství možností. Nedávno jsem četl velmi depresivní článek v Divadelních novinách o absolventech hereckých škol, kteří nemají uplatnění. Je to pravda. Ale já jsem měl to velké štěstí, že jsem nezačínal v Praze.

B. Kde jste začínal?
O. Dostal jsem nabídku do Českého Těšína a do Karlových Varů. A vybral jsem si Karlovy Vary, protože jsou mnohem dál od domova.

B. Co nejraději jíte, a co byste do úst nikdy nevzal?
O. Nesnědl bych dršťky. A nejradši mám zeleninu. Čerstvou, grilovanou, uvařenou, zavařenou…

B. A co máte rád k pití?
O. Mám rád víno a takové ty sladké blivajzy, které by si chlapi nikdy nedali. No, já jo.

B. Jaká je Vaše nejhorší povahová vlastnost?
O. Jsem strašně urážlivej. Úplně hrozně.

B. A jaká je ta nejlepší?
O. Že tu nejhorší nedávám najevo.

Pipinka z Ošklivky Katky

B. Velmi Vás proslavila role módního návrháře Pipinky v Ošklivce Katce. Jaký je Váš vztah k módě?
O. Laxní. Řekl bych, že jsem v této oblasti ignorant.

B. Mohl byste nakoupit v sekáči?
O. To ne. Já nemám rád takové prostředí, které je trochu…. Nevím to správné slovo. Mně stačí, když procházím vietnamskou tržnicí, to už cítím takovou zvláštní slabost….

B. Cestujete rád?
O. Moc. Ale ne vlakem. Vztah k tomuto prostředku mám od dětství pokažený.

B. Máte oblíbenou zemi nebo nějaký cestovatelský sen?
O. Mám rád Dánsko. A chtěl bych tam jezdit častěji. Severské země mě lákají.

B. Pokud náhodou máte volno, co rád děláte?
O. Strašně rád spím. A docela mě baví domácí práce včetně vaření. Ale to je asi proto, že to není povinnost. Sám si rozhodnu, kdy si vyžehlím, a proto mě to baví. A potichu se přiznávám, že jsem tak trochu hacker a u počítače jsem poměrně často. Ale nikdo se to nesmí dozvědět.

B. Navštěvujete divadlo jako divák?
O. Představte si, že jo.

B. Umíte opravdu vnímat děj, aniž byste sledoval výkony kolegů?
O. Já tam chodím právě proto. Já jsem teď začal i režírovat, a tak se na to dívám i z této stránky. A když mě nebaví herci, tak spočítám, kolik je tam světel, kolik mají tahů, jak se řeší přestavby…

B. Chodíte také do kina?
O. Do kina ne. S přítelem čas od času zajedeme na festival do Karlových Varů, a tam vidíme okolo dvaceti filmů během týdne, a tím to máme vyčerpaný.

B. Jak by měl vypadat ideální den Lumíra Olšovského?
O. Nikdy nemůžu mít ideální den. Když mám možnost dělat jednu činnost, tak nemůžu dělat druhou. Rozhodně bych chtěl vstávat v deset hodin, to by měl být základ ideálního dne. Ale jestli potom jíst, jít se projít, hrát divadlo, režírovat, nedá se stačit všechno, co mám rád. Ale v současné době toho mám opravdu hodně, takže mé největší přání je být doma!

B. Neměl byste nějaké přání pro příbramské divadlo nebo diváky?
O. Moc dobře si pamatuji příbramské divadlo, protože když se tu hrál Limonádový Joe, tak moje bývalá manželka tady hrála Winifred. Viděl jsem většinu repríz. Už tehdy jsem divadlu hodně přál, protože o diváky dost bojovali. A proto přeji divadlu, aby při té práci, kterou nyní vydává, mělo své diváky a diváci své divadlo.