Helena Karochová se narodila v roce 1968 v Praze.

Od malička toužila být herečkou. Dětská touha se naplnila, když ji roku 1988 přijali jako elévku do Západočeského divadla v Chebu. Tam začala Helenina pouť divadly napříč republikou. Z angažmá v Chebu přes Karlovy Vary, Hradec Králové a Ostravu, vedle toho v několika dalších divadlech hostovala, až v roce 2004 zakotvila v příbramském divadle: „Jako ve vztahu, svazku, soužití, rodině. Jinak jsem se taky toužila vdát.

Vdala jsem se, rozvedla a nakonec zakotvila ve vztahu, svazku a soužití se svým psem – po kterém jsem taky toužila – a jeho páníčkem.“

Touhy se plní, jak vidno!

A co Helenu nejvíc baví, kromě divadla?

Miluje toulky se svým psem.

„A pak hloubání a všímání a vnímání. Čtení. Plkání. Srandu!“

Ráda zkouší a nechce se jí hrát od 10 hodin!

Vůbec nejlíp se cítí zkrátka tehdy, když se jí něco povede. A to nejen na divadle.

Na které ze svých mnoha rolí nejraději vzpomíná? Těžko prý jmenovat.

Zapomenout ale určitě nesmíme na Polly Mearovou v inscenaci Drobečky z perníku, která měla v našem divadle premiéru roku 2007 v režii Milana Schejbala. Helenu v ní stále můžete vídat po boku Simony Stašové, i když už ne na příbramském jevišti.