Pohádka o hořící studni

Bylo, nebylo… U Příbrami je les a v něm stojí chaloupka. Ta je celý rok opuštěná. Lidé ji navštěvují pouze v červnu a červenci. 

Nedávno se ale v lese u chaloupky objevili koně s jezdci. Přijeli z farmy Pod Dubovou horou. Mezi mladými a malými dámami, byly i ty, které jsou z divadla.

Pomalu jely a kochaly se přírodou. V tom se zarazily. Ze studny plné listí a větviček stoupaly plameny. Okamžitě sesedly z koňů a začaly do studny lít vodu z čutor, které měly na občerstvení. A protože čutory měly všechny, podařilo se jim oheň uhasit. Přesto ještě vyslaly posla k mužům, kteří umí ohně hasit. Posel jim dal vědět, co se v lese u chaloupky dělo, aby si to ohlídali.

Požár způsobili černí jezdci, kteří do studny odhodili hořící nedopalek cigarety.

A to je konec pohádky. Je přece jasné, že všechny pohádky končí dobře. A navíc z toho vyplývá, že naše-vaše nejka mezi venkovními scénami, nedošla k úhoně.
Dobrou noc.