V únoru roku 1965 začala československá televize vysílat cyklus s názvem Takový je náš kraj, který měl televizní diváky seznámit s tím, co se od konce druhé světové války v kterém okrese a kraji zlepšilo a vybudovalo a na jaké úrovni je tu kultura. Vysílání bylo zahájeno přenosem z městského divadla v Příbrami, které uvedlo dne 22. února 1965 hru Periferie od Františka Langra.

Představení uvedl člen činohry Národního divadla Zdeněk Štěpánek, první představitel Franciho z roku 1925, který se zároveň stal i jedním z prvních diváků příbramské inscenace. Režii měl Stanislav Vyskočil. Do hlavních rolí byli obsazeni Jiří Žák (Franci) a Jarmila Kolářová (Ančí). Podle zápisů v kronice města se tento televizní přenos zapsal hlavně do vzpomínek televizních techniků. Vysílání bylo spojeno s velkými technickými problémy. Zavinily je v prvé řadě nepříznivé povětrnostní podmínky, sníh a silný vítr, a dále stínění Svaté Hory vysílanému signálu na Cukrák. I přes tyto problémy byl přenos odborníky nazván „maturitou televizních techniků“ a hodnocen jako velmi úspěšný.^[1]

Drama svědomí a spravedlnosti, Nové Příbramsko, roč. VI. (XIV.), čís. 4, 30.leden 1965, s. 3.

Dne 27. února 1965 uvedlo příbramské divadlo premiéru Molierovy hry Lakomec. Obohacením příbramského divadelního života se stalo pohostinské vystoupení člena činohry Národního divadla Stanislava Neumanna v hlavní roli Harpagona. V titulní roli se vystřídal s hercem Mnislavem Hofmannem.[2]

Dne 8. května 1965 proběhla v rámci oslav 20. výročí národního osvobození československá premiéra Volodinova Nového šéfa.[3] Hra Williama Somerseta Maughama Kouzlo domova. Na výpravě hry se podíleli výtvarníci Realistického divadla v Praze Jan Sládek a Jiří Dvořák.[4]

 Po velkém úspěchu uvedení hry Balada z hadrů v roce 1964 se divadlo rozhodlo zařadit do svého repertoáru další hru autorů Voskovce a Wericha. Tentokrát padla volba na jednu z vrcholných her Osvobozeného divadla s názvem Kat a blázen. Příbramské divadlo uvedlo Kata a blázna v nové úpravě Jana Wericha a Evžena Illína. Základem představení zůstala hudba Jaroslava Ježka, ale některé písně byly nahrazeny Illínovými skladbami. V textové úpravě se Jan Werich snažil přiblížit hru současnému divákovi a odstranil to, co mělo pouze časový význam.[5]

V červnu zavítala do Příbrami populární brněnská scéna Večerní Brno[6], která v divadle hostovala s pořadem Mít zelené tělo, poetickou montáží s písněmi, kterou sestavil básník Ludvík Kundera.[7]

Na dobu plesové sezóny otevřelo příbramské divadlo půjčovnu kostýmů na maškarní plesy, kterou veřejnost hojně využívala.[8]

Divadlo dále rozšiřovalo systém předplatného. V roce 1965 přibyly další dvě skupiny, předplatné výhradně pro mládež. První cyklus byl určen pro žáky devátých tříd a zahrnoval šest her. Druhý cyklus pro starší mládež byl vypsán na deset her a rozšířen o společenské zábavy v estrádním sále Domu kultury.[9]

Aby si vedoucí pracovníci divadla ověřili, jaký ohlas mají hry a představení mezi obecenstvem, pořádalo divadlo anketu s diváky. Anketní lístky rozdávaly uvaděčky před každým představením. Diváci tak měli možnost vyjádřit svůj názor na kvalitu her a připojit i přání, co by na jevišti chtěli v budoucnu vidět.[10]

V letním období pořádalo příbramské divadlo řadu svých vystoupení na hradech Orlík a Zvíkov. V roce 1965 se navíc společně s kladenským divadlem podílelo na pořádání tradičních představení Vrchlického veselohry Noc na Karlštejně, jejíž uvádění na Karlštejně mělo už dlouhou tradici.[11]

Příbramští herci pomáhali také ochotnickým hercům. Příkladem je spolupráce Václava Hladíka s ochotníky z Nového Podlesí. Pod jeho patronátem a režijním vedením uvedli v červenci v přírodním divadle na Skalce Jiráskovu Lucernu. Celkem se na Skalce sešlo 210 diváků a hra byla přijata velmi kladně.[12] Pro velký úspěch byla Lucerna na přírodním jevišti v srpnu opakována.[13]

Z hereckého souboru odešel v roce 1965 Petr Skarke, který přešel do Divadla F. X. Šaldy v Liberci a Jaroslava Vošmiková, která odešla studovat na FAMU.[14] Herecký kolektiv rozšířil herec a režisér Rudolf Fleischer, který přišel z Hudebního divadla v Karlíně. Dalšími novými členy se stali Ladislav Žid ze Státního souboru písní a tanců a absolventi DAMU v Praze Jana Březinová, Zdeněk Dušek

[1] SOkA Příbram, fond MěstNV Příbram, Kronika Horního města Příbramě 1965, s. 150-152.

[2] Nové Příbramsko, roč. VI. (XIV.), čís. 13, s. 5.

[3] Příbramský zpravodaj, duben 1965, s. 15.

[4] Příbramský zpravodaj, duben 1965, s. 11.

[5] Nové Příbramsko, roč. VI. (XIV.), čís. 20, s. 3.

[6] Satirické divadlo Večerní Brno, divadlo v Brně, založené v roce 1959; 1988 – 90 součást Brněnských divadel, od 1990 samostatné, přejmenováno na Divadlo u Jakuba. V roce 1992 ukončilo činnost. Významným obdobím byla 60. léta, kdy se divadlo pod uměleckým vedením E. Sokolovského profilovalo jako originální autorská scéna kabaretního typu.

[7] Nové Příbramsko, roč. VI. (XIV.), čís. 21, s. 2.

[8] Příbramský zpravodaj, únor 1965, s. 15.

[9] Nové Příbramsko, č. 4, roč. VI, rok 1965, s. 2.

[10] Nové Příbramsko, roč. VI. (XIV.), čís. 11, 20. března 1965, s. 3.

[11] Příbramský zpravodaj, květen 1965, s. 15.

[12] Nové Příbramsko, roč. VI. (XIV.), čís. 28, 31. červenec 1965, s. 3.

[13] Nové Příbramsko, roč. VI. (XIV.), čís. 29, 7. srpna 1965, s. 3.

[14] Příbramský zpravodaj, červenec 1965, s. 9.