rok 1999 – divadlu je 40 let

Rok 1999 se nesl ve znamení oslav 40. výročí založení příbramské profesionální scény.

Po velkém úspěchu muzikálu Jeptišky se opakovala spolupráce s Miroslavem Hanušem, který podle aktovek Emila Artura Longena Dezertér z Volšan a Ministr a jeho dítě uvedl swingový muzikál Dezertér z Volšan. Miroslav Hanuš inscenaci zároveň režíroval. Scénu navrhl Vladimír Všetečka a kostýmy Samiha Malehová jako host. Hudební nastudování a úpravu měl na starosti Dr. Miroslav Přibyl. Představení pod jeho vedením doprovázel divadelní orchestr. Účinkující nastudovali dvanáct hudebních čísel. Divákům se představili Jaroslav Pešice, Milena Kleinerová, Jiří Hasil, Daniel Pick, Vladimír Mrva, Rudolf Leitner ad. Premiéra swingového muzikálu se konala 18. února.[1]

Součástí repertoáru roku 1999 se v dubnu stala komedie herce, režiséra a dramatika Antonína Procházky S tvojí dcerou ne, kterou si autor i sám režíroval. Scénu navrhl Vladimír Všetečka a kostýmy hostující Lenka Tesařová. Do hlavních rolí současné komedie byli obsazeni Hana Tunová, Jaroslav Pešice, Milena Kleinerová, Vladimír Mrva, Lucie Kožinová a Jakub Leier. Premiéra se konala 15. dubna.[2]

Co by asi řekl Jaroslav Vrchlický na to, že se z jeho hry Noc na Karlštejně stane muzikál, který bude patřit ke klenotům? Hudební komedie s hudbou Karla Svobody a texty písní Jiřího Štaidla si našla cestu i k příbramskému publiku. Inscenaci režíroval hostující Bedřich Jansa, který společně s Marií Procházkovou hru upravil. Scénu a kostýmy navrhli hostující výtvarníci Martin Víšek a Eliška Zapletalová. Choreografii vytvořila Libuše Králová jako host. Do role císaře Karla IV. byl obsazen Jaroslav Pešice. Jeho manželku Alžbětu ztvárnila Jarmila Vlčková. Ctihodného arcibiskupa Arnošta si zahrál Rudolf Leitner. Cyperského krále Petra ztvárnil Robert Ouředník jako host a bavorského vévodu Štěpána Libor Jeník. Peška Hlavně a jeho milou Alenu hráli Ivan Čermák jako host a Hana Tunová. Premiéra se konala 3. června.[3] Dne 4. září uvedl herecký soubor Noc na Karlštejně v letním kině.[4]

Po prázdninách se na jevišti příbramského divadla uskutečnila česká premiéra původního muzikálu s názvem Chytit kometu. Vznikl ze spolupráce bratrů Jiřího a Otty Hejnicových. Hudbu složil Jiří Hejnic a libreto napsal Otto Hejnic. Na textech písní se podíleli společně. Původní námět muzikálu pocházel už z roku 1984. Chlapec a dívka se zamilují, ona záhadně zmizí a on si myslí, že zemřela. Myšlenka se vyvíjela několik let. Konečná podoba muzikálu byla inspirována případem soukromé polepšovny pro americké děti v Jelenici u Brna. Nešlo o rekonstrukci skutečného případu. Příběh se jím inspiroval a upravil si ho, počeštil. Autoři svůj námět nabídli několika mimopražským divadlům, ale byli odmítáni. I příbramské divadlo bylo zpočátku nedůvěřivé. Autoři se seznámili s režisérem muzikálů Petrem Novotným a první myšlenka byla, aby muzikál Chytit kometu režíroval. Projekt nakonec z důvodu velké vytíženosti nemohl přijmout. Autorům však poskytl cenné rady. Režie se pohostinsky ujala Irena Žantovská a dramaturgie Ilona Smejkalová, rovněž jako host. Choreografii vytvořila Blanka Burianová jako host. Scénu a kostýmy navrhli hostující výtvarníci David Vávra a Eva Pírová.[5] S muzikálem měli autoři velké plány. Chtěli vytvořit dílo, které by mohlo cestovat po divadlech. Byla předjednána vystoupení po Čechách a Moravě. V plánu byla i pražská premiéra. Původně měla každé představení doprovázet živá hudba, ale bylo by obtížné zajišťovat muzikanty pro zájezdy. Proto byly hudební podklady nahrány ve studiu.[6] Do hlavních rolí Martina a Jany byli obsazeni hosté Aleš Cibulka a Tereza Petrášová. Na jevišti se dále objevili Libor Jeník, Jarmila Vlčková, Radek Zima či František Kuba. Muzikál měl celkem 24 hudebních čísel.[7] Premiéra se konala 24. září. Diváky byl přijat velmi kladně. V listopadu se muzikál Chytit kometu měl vydat na cestu do Prahy a připravoval se i křest kompaktního disku.[8]

 

Říjen přinesl na jeviště „úsměvnou komedii o životním optimismu“ z pera Colina Higginse s názvem Harold a Maude. Haroldovi je osmnáct let a má za sebou sedmnáct pokusů o sebevraždu. Ve volném čase chodí na pohřby a vymýšlí nové techniky sebevraždy. Jednoho dne potká Maude, usměvavou starou dámu, která bere život s humorem a všechny kolem sebe zahrnuje laskavostí. Svým přístupem si dokáže získat každého. I mrzouta Harolda. V režii Marie Lorencové se v hlavních rolích Maude a Harolda představili publiku Eva Vojtová, zakládající členka příbramského souboru, a Daniel Pick. Scénu vytvořil Jan Tobola jako host a kostýmy hostující Marie Wenigová. Premiéra se konala 21. října.[9] Představení bylo zároveň oslavou životního jubilea Evy Vojtové.

 

Poslední premiérou roku se stalo drama Josefa Kajetána Tyla Drahomíra a její synové aneb Krvavé křtiny. Podle Tylovy hry a současných historických poznatků ho napsala Marie Procházková. Inscenaci režírovala Marie Lorencová. Scénu vytvořil Tomáš Moravec jako host a kostýmy hostující Robert Blanda. Na představení spolupracoval Dr. Miroslav Přibyl a soubor Chairé. Do role Drahomíry byla obsazena Ivana Milbachová. Knížete Václava ztvárnil Libor Jeník a jeho bratra Boleslava I. Radim Jíra. Premiéra se uskutečnila 9. prosince.[10]

Divadlo nezapomínalo ani na své nejmenší diváky. Pravidelně se v programu objevovaly pohádky. V březnu měla premiéru klasická pohádková hra Františka Pavlíčka Hadí kůže. Příběh pasáčka Janíčka, který se vydal do světa hledat kouzelnou hadí kůži, aby našel štěstí a bohatství, upravila a režírovala Marie Lorencová. Výpravu vytvořil hostující Robert Blanda a hudbu složil Jiří Hruška. V hlavní roli pasáčka Janíčka vystupoval Daniel Margolius. Hadí královnu ztvárnila Tereza Kamenická. Premiéra se konala 31. března.[11]

 

V říjnu si divadlo pro děti připravilo pohádku Vítězslava Nezvala Anička Skřítek a Slaměný Hubert. Pohádku režíroval Vladimír Mrva. Scénu a kostýmy navrhla Samiha Malehová. Do titulních rolí byli obsazeni Hana Tunová a Ivan Čermák. Premiéra proběhla 8. října.[12]

Pro členy příbramského diasvazu sdružujícího diabetiky připravilo divadlo nabídku zvýhodněného vstupného na představení Jeden a jedna jsou tři. Členové svazu si mohli vstupenky zakoupit za 35 Kč.[13]

V únoru měli diváci možnost navštívit představení komiků Zdeňka Izera a Marka Dobrodinského, které se konalo v estrádním sále kulturního domu. Představení zajišťovala agentura Pohoda a pro obrovský zájem nakonec místo jednoho vystoupení proběhla rovnou dvě. První v odpoledních a druhé ve večerních hodinách. Návštěvnost přesáhla tisíc diváků.[14]

Dne 11. února se v klubu Junior konal křest knihy písňových textů Jiřího Hejnice. Vydavatelem publikace byla Knihovna Jana Drdy Příbram, ilustrace vytvořila výtvarnice Milada Mojsejová-Voláková. Kmotrem knihy se stal bývalý člen hereckého souboru příbramského divadla Pavel Nový.[15]

V březnu navštívil Příbram zpěvák Petr Muk. Účastnil se jako host kampaně namířené proti drogám a publiku zazpíval asi 12 písní.[16]

Dne 10. května byl zahájen XXXI. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka v Zámečku v Příbrami. Úvodní slovo přednesl Dr. Jiří Berkovec. Návštěvníci se mohli těšit na Filharmonii Hradec Králové, Komorní sbor Českého rozhlasu Praha nebo universitní sbor z Texasu The Century Singers. Festival mělo zakončit 1. června představení opery Rusalka v provedení operního souboru Divadla F. X. Šaldy Liberec.[17] Kvůli náhlému onemocnění v uměleckém souboru byla program změněn. Místo Rusalky se uvedla Gluckova opera Orfeus a Euridika.[18]

Divadlo pokračovalo v prodeji předplatného a v rámci tohoto předplatného zakoupil Školský úřad pro své zaměstnance permanentní vstupenky, které mohli používat i členové jejich rodin.[19] Na oslavu Dne učitelů připravil Školský úřad pro své zaměstnance a zejména pro učitele seniory v pátek 9. dubna návštěvu muzikálu Jeptišky.[20]

S rokem 1999 posílila tvůrčí tým příbramského divadla režisérka Marie Lorencová, která zde režírovala již představení Kulhavý mezek nebo R.U.R.[21]

[1] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci Dezertér z Volšan.
[2] https://vis.idu.cz/ProductionDetail.aspx?id=4160&mode=0.
[3] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci Noc na Karlštejně.
[4] Příbramský deník, 7. září 1999, s. 7.
[5] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci Chytit kometu.
[6] Příbramský deník, 23. září 1999, s. 10.
[7] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci Chytit kometu.
[8] Příbramský deník, 12. říjen 1999, s. 7.
[9] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci Harold a Maude.
[10] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci Drahomíra a její synové aneb Krvavé křtiny.
[11] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci Hadí kůže.
[12] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci Anička Skřítek a Slaměný Hubert.
[13] Příbramský deník, roč. VIII, čís. 14, 18. leden 1999, s. 10.
[14] Příbramský deník, roč. VIII, čís. 31, 6. únor 1999, s. 9.
[15] Příbramský deník, roč. VIII, čís. 35, 11. únor 1999, s. 12.
[16] Příbramský deník, roč. VIII, čís. 100, 29. duben 1999, s. 17.
[17] Příbramský kulturní zpravodaj, květen 1999, s. 6.
[18] Příbramský deník, 1. června 1999, s. 7.
[19] Příbramský deník, roč. VIII, čís. 50, 1. březen 1999, s. 11.
[20] Příbramský deník, roč. VIII, čís. 82, 8. duben 1999, s. 11.
[21] Příbramský zpravodaj, leden 1999, s. 5.

O historii divadla se toho napsalo poměrně dost

Ale, co si budeme povídat, ne vždy byly historické údaje naprosto přesné. Proto jsme se rozhodli to napravit. A kam jinam se obrátit, než na opravdové odborníky. Tak vznikla úzká spolupráce se Státním okresním archivem Příbram. V této rubrice vás budeme průběžně informovat o tom, co se událo v divadle, o zajímavých premiérách, apod. A samozřejmě v časové chronologii. Je před námi dlouhá cesta – 57 let.

Všechny články z rubriky
Přihlášení Mobilní menu