Technické možnosti jdou stále dopředu a je třeba se jim přizpůsobit. Pro zvýšení pohodlí při nákupu vstupenek spustilo Divadlo Příbram od října internetový rezervační systém. Návštěvníci si mohli svou vstupenku vyzvednout nejen v pokladně divadla, ale i v informačním centru Městského úřadu Příbram, nejpozději do deseti dnů od data rezervace. Sedm dní před představením nebylo možné provést rezervaci. Do budoucna se počítalo s tím, že systém začne využívat i příbramské kino Mír a další organizace.[1]

Dne 12. února proběhla premiéra muzikálové balady Radúz a Mahulena. Podle pohádkové hry Julia Zeyera ji vytvořili Stanislav Moša a Petr Ulrych.[2] Pohádkový muzikál režíroval hostující Karel Brožek. Výpravu inscenace vytvořil Alois Tománek jako host. Kostýmy byly dílem hostujících výtvarníků Tomáše Kypty a Samihy Malehové. Choreografii vytvořil Vladimír Kloubek jako host. Hudební nastudování vedl Štěpán Eliáš. V  pojetí autorů došlo k malé změně u postavy Vratka. V původní podobě díla byl Vratko prostým ovčákem. V muzikálové verzi se stává vypravěčem příběhu. V hlavních rolích Radúze a Mahuleny účinkovali Lukáš Typlt a Debora Štolbová. V roli Runy pohostinsky vystoupila zpěvačka a herečka Zora Jandová. Postavu Vratka ztvárnil Libor Jeník.[3]

V dubnu se na jeviště příbramského divadla dostalo drama Arthura Millera Všichni moji synové. Poprvé bylo uvedeno v Americe v roce 1947 a apelovalo na pocity Američanů, které cítili po druhé světové válce. Bylo to zejména zbožňování vojáků navrátivších se z bojišť a zášť proti průmyslníkům, kteří z válečného průmyslu profitovali. Ani oni nebyli černobílí. I průmyslníci měli své pocity viny. Hlavně ti, kteří ve válce přišli o syny. Drama režíroval František Miška. Scénu a kostýmy navrhla Klára Čulíková jako host. Do hlavní role Joe Kellera obsadil režisér hostujícího herce Petra Štěpánka. Jeho manželku Kate ztvárnila Milena Kleinerová a syna Kryštofa hrál Vladimír Senič. Premiéra se konala 16. dubna.[4]

Před prázdninami se 3. června konala premiéra komedie Williama Shakespeara Mnoho povyku pro nic v překladu a režii Jiřího Joska jako hosta.[5] Výprava a kostýmy byly dílem hostující výtvarnice Kláry Čulíkové. Do rolí Benedika a Beatrice byli obsazeni Michal Slaný, člen činohry Národního divadla a Helena Karochová. Dona Pedra ztvárnil Libor Jeník.[6]

Pro novou sezónu nastudoval příbramský soubor drama Patricka Hamiltona Plynové lampy. Patří k nejúspěšnějším hrám autora. V roce 1938 proběhla jejich premiéra v Londýně. V New Yorku byly tak úspěšné, že se hrály nepřetržitě tři roky. Drama o psychologické krutosti a manipulaci v Příbrami režíroval Vladimír Mrva. Výpravu vytvořila Samiha Malehová. Do rolí Jacka a Belly Manninghamových obsadil režisér hostujícího herce Jiřího Schwarze a Hanu Klikovou. Premiéra se konala 30. září.[7]

Při jméně Georges Feydeau si všichni jistě vybaví hru Brouk v hlavě, ale ke konci roku se odehrála premiéra neméně úspěšné komedie tohoto autora s názvem Dámský krejčí aneb Jedna bota za druhou. Komedii plnou zvratů a nečekaných zápletek pohostinsky režíroval herec Václav Postránecký.[8] Výpravu vytvořil Milan Čech jako host a kostýmy navrhla hostující Jana Čechová. V hlavní roli Moulineauxe pohostinsky účinkoval herec Divadla Ypsilon v Praze Daniel Šváb. Divákům se představil i nový člen divadla Rudolf Jelínek známý z televizních obrazovek. Premiéra se uskutečnila 11. listopadu.[9]

Příbramské divadlo si v roce 2004 připsalo na své konto českou premiéru. Psychologická hra německého autora Haralda Muellera Tichá noc se odehrává několik dní před Vánocemi, ale není o přípravách a těšení se na ježíška. Zabývá se vztahy v rodině. Inscenaci režíroval František Miška. Výprava byla dílem Jana Víty. Divákům se na jevišti představili Nina Divíšková jako host a Vladimír Mrva.[10]

Dne 16. prosince se konala premiéra hry Šeherezáda od Vratislava Blažka, autora prvních filmových muzikálů jako byly Starci na chmelu či Dáma na kolejích. Příběh Šeherezády použil autor jako útok proti všem diktaturám. František Miška byl prvním režisérem Šeherezády v Městských divadlech pražských. Hra nestihla mnoho repríz, protože byla režimem zakázána. V Příbrami byla hra nastudována k autorovým nedožitým 80. narozeninám. [11] I příbramskou verzi režíroval František Miška. Scénu navrhl Ivo Žídek jako host a kostýmy Tomáš Kypta jako host. Choreografie vytvořil hostující Vladimír Kloubek. Titulní roli Šeherezády ztvárnila Debora Štolbová. Šahryára hrál Lukáš Typlt a roli krále přijal Jan Rosák jako host. V představení účinkovala i kapela Ginevra.[12]

Ve dnech 15. – 19. března pořádalo příbramské divadlo ve spolupráci s městským úřadem přehlídku ochotnických souborů. Představení se konala vždy dopoledne a večer na Velké scéně divadla. Vstupné na dopolední představení činilo 5 Kč a na večerní 35 Kč. Přehlídky se účastnil ochotnický divadelní soubor Merenda z Nového Knína, Březnický a rožmitálský divadelní spolek, Studentský divadelní soubor Kruh z Dobříše a Divadelní súbor z Kežmaroku.[13]

Dne 29. ledna měli návštěvníci divadla možnost navštívit představení kladenského divadla Nebezpečné vztahy v režii Petra Svojtky. Hamptonova dramatizace známého románu Nebezpečné známosti se stala vděčným námětem pro filmová zpracování. K nejznámějším patří např. film Miloše Formana Valmont. V kritikou chválené inscenaci se příbramskému publiku představili herci Zuzana Mixová jako Markýza, Lukáš Jurek jako Vikomt de Valmont a v roli Azolana vystoupil Vladimír Senič.[14]

Do prostor kulturního domu se v březnu znovu vrátil Muzikantský ples. Hosté si mohli vybrat ze 13 druhů vstupenek do všech sálů kulturního domu, Divadla Příbram a hotelu Belvedere. Po celou dobu plesu měli možnost pohybovat se libovolně ve všech prostorách. Připravena byla bohatá tombola, jejíž výtěžek byl určen postiženým dětem.[15]

Dne 27. března se v Národním divadle v Praze konalo předávání Cen Thálie za rok 2003. V užší nominaci na nejlepší ženský herecký výkon se objevilo také jméno Báry Hrzánové za ztvárnění hlavní role Helenky Součkové v představení Hrdý Budžes. Chvilka napětí při vyhlašování byla vystřídána velkou radostí, protože vítězkou v ženské kategorii se stala právě Bára Hrzánová.[16] O týden dříve uvedla Česká televize záznam představení Hrdý Budžes na svém druhém programu.[17] Při přebírání ceny Thálie citovala Bára Hrzánová výrok Helenky Součkové o Rusácích a komunistech, který vedl k podání trestního oznámení na herečku ze strany šumperské okresní organizace Komunistické strany Československa-Československé strany práce.[18] Hra Hrdý Budžes si vydobyla věhlas i v zahraničí. Na začátku listopadu se Hrdý Budžes vydal do Vídně za českými krajany, kteří si představení vyžádali po zhlédnutí televizní verze.[19] Další poptávka přišla z kanadského Toronta. V jednání bylo vystoupení pro české krajany v rámci Českého dne.[20]

XXXVI. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka byl slavnostně zahájen 3. května. Součástí zahájení bylo slavnostní odhalení sochy Antonína Dvořáka před budovou divadla. Autorem sochy je Josef Wagner, tvůrce sochy skladatele před pražským Rudolfinem. Jeho syn provedl trojnásobné zvětšení do mírně nadživotní velikosti a tato varianta zvítězila v příbramském konkurzu. Slavnostní odhalení sochy provedli ministr kultury Pavel Dostál a předseda ODS Mirek Topolánek. Slavnost připomněla výročí 100 let od úmrtí Antonína Dvořáka.[21] Úvodní slovo přednesl čestný předseda Společnosti Antonína Dvořáka Jan Hanuš. Na zahajovacím koncertě festivalu vystoupil houslista Pavel Šporcl.[22] Aby si obyvatelé města zvykli na novou sochu, byla před kulturním domem nejprve postavena její maketa.[23]

Pro zvýšení návštěvnosti zprovoznilo Divadlo Příbram ve spolupráci s odborem dopravy tři svozové linky, které svážely zájemce o kulturní zážitky do divadla. První linka vedla přes Zalužany, Zbenice, Pečice, Pečičky, Bohostice, Cetyni a Vrančice a jezdilo s ní 40 lidí. Druhá linka svážela zájemce z Jinců, Hluboše, Lhoty, Obecnice a Podlesí. Zájemců o dopravu bylo celkem 39. Třetí linka vedla přes Sedlici, Rožmitál pod Třemšínem, Tochovice, Ostrov a Milín. Zájemců o kulturní zážitky bylo celkem 35.[24] Na úhradě nákladů za provozování linek se spolupodílelo město Příbram a Divadlo Příbram.[25]

Městská rada rozhodla o převzetí kina Mír příspěvkovou organizací Divadlo Příbram. Od spojení obou institucí si slibovala jednodušší řízení organizace a úsporu finančních prostředků, protože některé práce v kině by mohly přejít na zaměstnance divadla. První promítání pod novým vedením bylo naplánováno na 6. ledna 2005. Ředitel divadla Jiří Slanec představil plány pro nový provoz kina. Jedním z nich byla obnova filmového klubu. Další novinkou bylo zahájení prodeje lístků přes internet s výběrem konkrétního místa. Zastupitelé města museli ještě odsouhlasit rozšíření zřizovací listiny divadla o provozování kina.[26]

Novými členy hereckého souboru se stali Rudolf Jelínek, Zdeněk Vesecký a Helena Karochová.

[1] SOkA Příbram, fond Městský úřad Příbram, Kronika města Příbram 2004, list 66.; též: Příbramský deník, č. 223, 23. září 2004, s. 13.
[2] Příbramský deník, č. 24, 29. leden 2004, s. 15.
[3] SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci Radúz a Mahulena.
[4] Příbramský deník, č. 85, 9. duben 2004, s. 17.; též SOkA Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci Všichni moji synové.
[5] Příbramský deník, č. 119, 22. květen 2004, s. 16.
[6] Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci Mnoho povyku pro nic.
[7] Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci Plynové lampy.
[8] Příbramský deník, č. 251, 27. říjen 2004, s. 16.
[9] Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci Dámský krejčí aneb Jedna bota za druhou.
[10] Příbramský deník, č. 276, 27. listopad 2004, s. 13.; též: Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci Tichá noc.
[11] Příbramský deník, č. 288, 11. prosinec 2004, s. 13.
[12] Příbram, fond Divadlo Antonína Dvořáka Příbram, divadelní program k inscenaci Šeherezáda.
[13] SOkA Příbram, fond Městský úřad Příbram, Kronika města Příbram 2004, list 23.
[14] Příbramský deník, č. 21, 26. leden 2004, s. 19.
[15] Příbramský deník, č. 13, 16. leden 2004, s. 17.
[16] SOkA Příbram, fond Městský úřad Příbram, Kronika města Příbram 2004, list 26.
[17] Příbramský deník, č. 59, 10. březen 2004, s. 17.
[18] Příbramský deník, č. 152, 30. červen 2004, s. 16.
[19] Příbramský deník, č. 236, 9. říjen 2004, s. 13.
[20] Příbramský deník, č. 245, 20. říjen 2004, s. 13.
[21] SOkA Příbram, fond Městský úřad Příbram, Kronika města Příbram 2004, list 39.
[22] Příbramský deník, č. 103, 3. květen 2004, s. 18.
[23] Příbramský deník, č. 34, 10. únor 2004, s. 17.
[24] SOkA Příbram, fond Městský úřad Příbram, Kronika města Příbram 2004, list 14.
[25] Příbramský deník, č. 46, 23. únor 2004, s. 18.
[26] Příbramský deník, č. 244, 19. říjen 2004, s. 15.