//wp_head()?>
22. září v 2:59 hod. se v hořovické porodnici narodila Josefína Vojtová. A to s těmito mírami: 2930 gramů a 46 centimetrů.
Tak se podívejte, jak se ti naši klauni baví těsně před představením Goldoniáda. No, podívejte .... občas není nic vidět...
Konečně začaly stavební práce v kině. A právě dnes byl kontrolní den.
Televizní technici si vyzkoušeli své schopnosti právě v Příbrami.
B. Co se Vám vybaví, když se řekne dětství? K. Když jsem se narodil, mé matce bylo 40 let, což na tehdejší dobu bylo unikum.
Tak Beatles zrovna ne, ale "Brouci" ano. A sloužili návštěvníkům klubu jako potrava. A byl to masakr. Především mě překvapil zájem.
Jako každý rok jsem na konci prázdnin obeslala herecký soubor a šéfy s prosbou, aby mi napsali, jak trávili prázdniny. A tady jsou ti, kteří se s námi chtěli o své zážitky podělit.
Jo, jo... je tady další derniéra. Hvězdné manýry se s diváky rozloučí 30. září. Přijďte se také rozloučit.
Jak už jsem několikrát psala, pro Baladu pro banditu, mám slabost. A vysloveně se mi líbí na venkovních scénách. V loni jsme byli na hradě (Loket), tuto sobotu na zámku (Hluboš). Moc se mi líbila aktivita obce, v čele se starostou Jiřím Čajanem.
Tak je to tady. Mám obavy! Mám obavy, že nebudu mít kam chodit... Teda tím myslím svůj oblíbený D-klub. Snad k tomu nedojde a divadlo sežene novou obsluhu.
Vždycky jsem byla dobrodružná povaha, která si chce všechno vyzkoušet. Ale v mém věku jsem už musela hodně slevit. Žádné skákání padákem (fakt jsem kdysi skákala) nebo potápění. Teď už mi zbyla jenom gastronomie.
Tak přesně tohle si můžete přečíst na zadní straně našeho programu na září. A není to pravda!!!!!!
A nejen divadlo, ale i počasí a předpokládám, že i diváci. Řečeno slovy pana Kemra: chčije a chčije. Anebo 14. července nastal v Příbrami podzim aneb "s tím nahoře" není rozumná řeč...
Byl rebelem s přirozenou touhou po svobodě, vymykal se všem konvencím. Stal se zbojníkem z vlastní vůle, ale i z nutnosti.
Úplně poslední představení před prázdninami se odehrálo 21. června v Žižkovském divadle Járy Cimrmana. A protože toto divadlo je naší téměř domovskou scénou mohlo se po představní slavit.
Boží dopuštění, které ve čtvrtek 16. června postihlo Příbram, se nevyhnulo ani divadlu.
B. Co se Vám vybaví, když se řekne dětství? L. Vybaví se mi venkov, zvířata, dřevo, hřebíky… (smích)
Když něco starého končí, tak něco nového začíná... Tato životní pravda, teď naprosto platí na Lukáše Krále.
Rok 1964 trochu připomíná současnost. Slaví se výročí narození Shakespeara, premiéru má pohádka Tři zlaté vlasy děda Vševěda
Co se děje v příbramském divadle? Co se mi líbí a co není nic moc? Co nás čeká za novinky v programu, jak vypadaly zkoušky nové hry, komu se narodilo dítě? Tím vším a nejen tím, se budu na svých stránkách zabývat. Jsem sice stará, ale čiperná, takže zprávičky budu vkládat co nejdříve, aby byly pěkně „čerstvě aktuální“.
A to není všechno! Dostala jsem „neomezenou moc“ vnikat (někteří tomu říkají parazitovat, fuj) do všech částí divadelních stránek. Pokud se někde objeví moje ikona , znamená to, že jsem si neodpustila něco dodat.
No, a když budete chtít pochválit, zkritizovat, zeptat se kohokoliv z divadla na cokoliv nebo vědět úplně jiné záležitosti, než o jakých píšu, klidně mi pošlete e-mail na:
Odpovím úplně na všechny dopisy. Vím toho dost, a co nevím tak zjistím!!!
Zde brzy naleznete odkaz na starší články, děkujeme za pochopení.